TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI A PŘÍKLAD JEJÍHO POUŽITÍ (DRUHÁ ČÁST ČLÁNKU)

9. června 2012 v 13:37 | Ing. Miloslav Dědek
REÁLSKUTEČNOST
Slovo reálskutečnost je používáno v mnohonásobně širším významu než je běžně používané slovo "skutečnost". K vytvoření přesné představy o významu slova reálskutečnost je nutné si vytvořit přesnou představu významu slov ideální organizmus.
Ideální organizmus má neomezeně dokonalé vjemové orgány a intelekt, je schopný vnímat všechno, co bylo, je a bude, v dosud známém prostoru i za jeho hranicemi.
Ideální organizmus je schopný vnímat cokoliv, kdekoliv, a to tak, že to může vnímat neomezeně směrem k drobným podstrukturám sledovaných objektů a neomezeně i směrem k velkým nadstrukturám sledovaných objektů, a to vše v libovolně dlouhém časovém intervalu.
Pozoruje-li ideální organizmus živý organizmus, potom může bez omezení vnímat všechny jeho fyziologické funkce v libovolně malých podrobnostech.
Uvedený ideální organizmus může např. vnímat podrobnosti neomezeně malých objektů v nekonečně velké vzdálenosti. Ideální organizmus může např. do neomezeně malých podrobností vnímat strukturu člověka včetně všech jeho fyziologických funkcí, které se projevují např. abstraktním myšlením.
Význam slova reálskutečnost: Reálskutečnost je všechno to, co může vnímat popsaný ideální organizmus.

ATOMIE

Atomie je fragment reálskutečnosti, který může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou skutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat (člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod.) tak, že se mu jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, sestava, řetězec, shromáždění, spolčení apod., přičemž vnímání, pociťování i představování může v představivosti organizmu probíhat současně.

PŔÍKLADY ATOMIÍ
Největší atomie, které můžeme dnes celé z jedné strany pozorovat, jsou nejvzdálenější skupiny galaxií. Tato mimořádně velká hnízda galaxií jsou nejvzdálenější pozorovatelné atomie, které jsou v dosahu současných pozorovacích přístrojů. Tyto nejvzdálenější pozorovatelné atomie vymezují prostor Metagalaxie, která je největší dosud známou atomií, pozorovatelnou z jejího středu.
Atomie jsou písmena, slova, věty a je jedno, jsou-li napsaná nebo vyslovená. Atomie jsou také různé písemnosti, např. dopisy, noviny, časopisy, knihy nebo jiné nosiče informací. Atomie jsou tóny, akordy, hudební skladby nebo noty, boty, kalhoty atd. Atomie jsou voda v hrnci i kapka deště. Atomie jsou všechny předměty vyskytující se v přírodě i ve světě lidí.
Atomie jsou všechny organizmy živočišného i rostlinného původu, přičemž tyto organizmy mají strukturu složenou z rozmanitých podstruktur atomií.
U organizmů živočišného původu, u kterých se vyvinula skutečnost, je skutečnost atomií jejich struktury.
Atomie jsou různá společenství organizmů živočišného původu, např.: tlupa paviánů, smečka vlků, stádo bizonů, kmen indiánů, stát občanů, politická strana, klub poslanců v poslanecké sněmovně nebo v senátní komoře parlamentu České republiky, společenství členů stavebního bytového družstva, společenství redaktorů Redakčního kruhu Filosofického časopisu vydávaného Filosofickým ústavem Akademie věd České republiky v Praze, Svaz včelařů, armáda vojáků, parta zlodějů, apod.
Atomie jsou rovněž různá seskupení organizmů rostlinného původu, např. Boubínský prales, záhon cibule na zahradě nebo pole cukrové řepy.

PŘÍKLADY ATOMIÍ PŘEDSTAV I.

Jako příklady atomií představ je možné uvést všechny představy výše uvedených příkladů atomií. Jedná se vesměs o atomie, tj. fragmenty reálskutečnosti, se zcela zřetelnou materiální podstatou. Příkladem atomie představy, tj. fragmentu reálskutečnosti, která nemá zcela zřetelnou materiální podstatu, může být ve fyzice používaná představa ideálního plynu, jehož atomy nebo molekuly mají ve výpočtech nulový objem a mezimolekulové interakční síly se ve výpočtech považují za neexistující. Příklady atomií představ, postrádajících téměř úplně zřetelnou materiální podstatu, mohou být představy elementárních částic s nulovou hmotností nebo fantazijní představy pohádkových bytostí, které mohou vyčarovat zlato, stát se neviditelnými apod.
Z uvedené definice reálskutečnosti vyplývá, že všechny atomie , tj. i atomie všech představ, mají příslušnou, zcela jednoznačnou, určitou materiálovou podobu, kterou bude pravděpodobně možné někdy v budoucnosti jednoznačně popsat a určit. Atomie, která nemá materiálovou podobu, neexistuje.

REÁLATOMIE

Reálatomie je fragment reálskutečnosti, který se ideálnímu organizmu jeví jako prostorově, časově, nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, shromáždění, soustava, řetězec apod.
Jako příklady reálatomií mohou posloužit všechny výše uvedené příklady atomií. Podmnožina atomií je nepatrnou částí nekonečné množiny reálatomií.

MYŠLENÍ

Odhlédneme-li od terminologicky bezbřehé psychologie myšlení, potom lze stručně popsat to, co probíhá ve strukturách nejvyspělejších dosud známých druhů organizmů se skutečností následujícím způsobem:
V bdělém stavu v průběhu prožívání normálního dne vnímá zdravý a dospělý organizmus se skutečností velké množství atomií ve svém okolí prostřednictvím svých vjemových orgánů, přičemž drtivá většina vjemů těchto atomií je již v atomiích představ včleněna v jeho paměti, přitom vjemy neznámých zajímavých atomií v jeho okolí včleňuje organizmus jako atomie představ do své paměti a některé známé a zajímavé atomie v jeho okolí opakovaně vnímá a jejich atomie představ ve své paměti obnovuje, doplňuje, upřesňuje apod., tj. připomíná si je (např. zámožný občan technicky vyspělého státu vnímá velké množství atomií představ prostřednictvím atomií III. signální soustavy, tj. prostřednictvím pohyblivých obrazů doprovázených atomiemi II. signální soustavy).
Ve své skutečnosti může organizmus operovat vnímanými a pociťovanými atomiemi, např. používáním svého pohybového ústrojí (dospělý člověk může např. prostřednictvím atomií I., II. a III. signální soustavy operovat i atomiemi, ve kterých je atomií jejich struktury). Organizmus může dále operovat atomiemi představ některých vnímaných a pociťovaných atomií a dále může operovat atomiemi představ, které si vyčlení ze své paměti.
Organizmus může provádět všechny uvedené operace současně, každou z nich zvlášť nebo jen některé v různých kombinacích.
Člověk nemá orgán, který by mu umožňoval bezprostředně vnímat změny a sled představ v jeho představivosti, a to podobně jako je nemožné bezprostředně kontrolovat práci vrcholového kontrolního orgánu státní správy. Podobně jako je možné práci vrcholového kontrolního orgánu státní správy s časovým odstupem zkontrolovat prostudováním záznamů kontrol, které provedl, může člověk ve své představivosti prostudovat změny a sled představ, které se v jeho představivosti uskutečnily a které jsou včleněné v jeho paměti.

PŮSOBENÍ

Působení mezi atomiemi může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou skutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat (člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod.) tak, že se mu jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání, vztah, ovlivňování apod. mezi atomiemi, přičemž vnímání, pociťování i představování může v představivosti organizmu probíhat současně.
Vznikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat spojováním atomií do obvykle větší struktury atomie, včleňováním jedné nebo více atomií do struktury obvykle větší atomie, vzájemným prolínáním atomií, vzájemným promísením atomií, srážením atomií, skládáním atomií, smršťováním atomií, soustřeďováním atomií, slučováním atomií, shromažďováním atomií, řetězením atomií apod. Zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat rozdělováním struktury atomie na obvykle menší atomie, vyčleňováním jedné nebo více atomií ze struktury obvykle vetší atomie, rozplýváním struktury atomie, rozpouštěním struktury atomie, rozpínáním struktury atomie, rozpojováním struktury atomie, rozkládáním struktury atomie, rozbíjením struktury atomie, rozcházením struktury atomie, rozháněním struktury atomie apod. Vznikání a zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat také prostřednictvím, zprostředkováním, pomocí, působením apod. jiných atomií. Různé varianty vznikání a zanikání působení mezi atomiemi mohou probíhat současně v různých kombinacích. Působení mezi dvěma atomiemi lze rozlišovat na jednostranné, oboustranné.

PŘÍKLADY PŮSOBENÍ

Působení mezi atomiemi může trvat různě dlouhou dobu. Např. už hodně dlouhou dobu existuje Metagalaxie, která má strukturu obsahující velké množství rozmanitých těles, která na sebe vzájemně působí gravitačními a odstředivými silami. Sluneční soustava je nepatrnou atomií Metagalaxie a tělesa v její struktuře jsou rovněž spojena působením gravitačních a odstředivých sil. O vzniku působení mezi atomiemi Metagalaxie existují zatím pouze různé teoretické představy. Naproti tomu v nepatrných časových intervalech může probíhat oboustranné působení při srážkách elementárních částic mikrosvěta. Text, který člověk čte, působí jednostranně na člověka, ale člověk na text nepůsobí, pokud si např. nezačne do textu psát poznámky. Stroj na krájení salámu působí jednostranně na šišku salámu tak, že ji rozkrájí na tenké plátky, pomineme-li to, že se stroj při jeho působení na salám opotřebovává, např. se otupuje jeho kruhový nůž. Tři lidé na sebe vzájemně působí mluvením při diskusi, ale mohou na sebe vzájemně působit také tak, že se začnou vzájemně prát. Cihly, z nichž je postavena zeď, jsou mezi sebou spojeny pevným působením malty, která s nimi tvoří strukturu atomie - zdi. Neurony v mozkové tkáni, propojené výběžky svých nerovových vláken, na sebe vzájemně působí prostřednictvím nervových impulzů.
Existenci působení mezi organizmy se skutečností prostřednictvím nenásilné jasné představy požadované činnosti (Liter. č. 4, str. 175, 211, 214.) mohu potvrdit v těch případech, kdy je pokusný organizmus se skutečností vidět a je ve vzdálenosti do 20 m. Asi před 40 lety jsem mnohokrát prováděl pokusy s uvedeným působením, které byly asi v 60 % úspěšné. U dětí předškolního věku byla úspěšnost pokusů s uvedeným působením asi 80 %, u psů asi 30 %.
Při fotbalovém utkání na sebe oboustranně působí dvě jedenáctky fotbalistů. V předvolební kampani působí politické strany převážně jednostranně na občany státu, přičemž obvykle působí také vzájemně mezi sebou. Armády znepřátelených států na sebe působí například ve válce o území. Příkladem neobyčejně obsáhlého, komplikovaného, složitého a rozmanitého působení je komplexní působení mezi lidstvem a světem, ve kterém lidstvo žije jako atomie jeho struktury.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama