TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI A PŘÍKLAD JEJÍHO POUŽITÍ TŘETÍ ČÁST ČLÁNKU)I

9. června 2012 v 13:53 | Ing. Miloslav Dědek
PŘÍKLADY ATOMIÍ PŘEDSTAV II.

Jako další příklady atomií představ je možné uvést všechny výše uvedené příklady působení, které se vesměs mohou vyskytovat výhradně v představivosti lidí.
V představivosti organizmů s málo vyvinutou skutečností, tj. především s málo vyvinutými vjemovými orgány a představivostí, žijících např. téměř v úplné tmě někde v hlubinách oceánů, se mohou vyskytovat jen velmi jednoduché atomie chuťových a hmatových představ a atomie představ působení se u nich zřejmě nevyskytují. Zcela určitě se atomie představ působení vyskytují v představivosti primátů a s velkou pravděpodobností i u dalších druhů organizmů s dobře vyvinutou skutečností.
V představivosti lidí se mohou vyskytovat atomie řetězců na sebe navazujících představ, např. představa řečnického projevu politika, kterou má politik připravenou před projevem k občanům shromážděným na Václavském náměstí v Praze. V představivosti lidí se mohou vyskytovat atomie komplikovaných a složitých seskupení představ, např. seskupení představ Einsteinovy obecné teorie relativity, představa výše uvedeného ideálního organizmu nebo představa boha a svaté trojice: "boha otce", "boha syna" a "ducha svatého" v křesťanském náboženství. Příkladem složitější logicky uspořádané soustavy atomií představ může být i v tomto článku popisovaná a vysvětlovaná teorie vševývoje reálskutečnosti.
K atomiím představ je možné poznamenat, že veškerá komunikace představ mezi lidmi se uskutečňuje prostřednictvím rozmanitých, nepřetržitě se vyvíjejících komunikačních prostředků. Přitom drtivá většina komunikovaných představ má formu v různé míře kombinovaných řetězců a seskupení představ, tj. v podstatě v různé míře kombinovaných "vyprávění příběhů" a "popisů stavů". Přitom jsou atomie představ, jejich řetězce i seskupení vždy komunikovány tak, že racionalita informací je v různé míře a poměru zkreslena fantazií, emocionalitou a použitou komunikační technikou.

ABSTRAKTNÍ MYŠLENÍ

Struktura nejvyspělejších dosud známých organizmů se skutečností obsahuje atomii paměti, atomii vůle a atomii představivosti.
Strukturu paměti popisuje jedna starší fyziologická teorie paměti organizmů s centrální nerovovou soustavou. Tato teorie je v současné době pravděpodobně už potvrzena přímým pozorováním (měřením) nebo bude potvrzena v blízké budoucnosti.
Podle této teorie má paměť podobu různě intenzivních, různě dlouhých a různě tvarovaných nervových impulzů, které neustále obíhají paměťovými smyčkami nervových vláken, tvořených výběžky rozmanitých paměťových neuronů.
Podobnou strukturu jako paměť organizmů s vnitřní skutečností má i jejich vůle a představivost.
Působení uvedených atomií ve struktuře organizmů se skutečností lze popsat pomocí následujícího příkladu:
Nervové impulzy z pocitového ústrojí putují nervovými vlákny do vůle organizmu. Po včlenění nervových impulzů z pocitového ústrojí do vůle organizmu se z vůle organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do paměti organizmu. Po včlenění nervových impulzů do paměti organizmu se z paměti organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do představivosti organizmu. Včleněním nervových impulzů do představivosti organizmu vznikne v představivosti organizmu nejméně jedna představa, např. představa požírání potravy u organizmu pociťujícího hlad.
Příklad tvořivého abstraktního způsobu myšlení člověka lze zjednodušeně popsat tak, že člověk svou vůlí může působit na svou paměť, která působením na jeho představivost v jeho představivosti vytvoří představy. Na svou představivost může člověk dále působit svou vůlí tak, že z paměti vyčleněné představy v jeho představivosti na sebe nechá vzájemně působit, čímž může vzniknout v představivosti člověka dosud neznámá představa, kterou může člověk působením vůle včlenit do své paměti.
Existence dosud neznámé představy v paměti člověka může mít za následek to, že člověk svou vůlí začne působit na paměť a řetězce dalších atomií v jeho struktuře tak, že vytvoří vynález, originální umělecké dílo, vědeckou teorii apod.

REÁLPŮSOBENÍ

Poslední slovo, jehož význam je pro popis podstaty PVR nezbytné popsat a vysvětlit, je slovo reálpůsobení. Reálpůsobení mezi reálatomiemi se jeví ideálnímu organizmu jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání. vztah, ovlivňování apod. mezi reálatomiemi.
Jako příklady reálpůsobení mezi reálatomiemi mohou posloužit všechny výše uvedené příklady působení mezi atomiemi. Podmnožina působení mezi atomiemi je nepatrnou částí nekonečné množiny reálpůsobení mezi reálatomiemi.

PODSTATA TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI

V minulosti, současnosti i budoucnosti probíhající vševývoj reálskutečnosti se uskutečňoval, uskutečňuje a bude uskutečňovat vznikáním, průběhem a zanikáním reálpůsobení mezi reálatomiemi.

Podstata vševývoje reálskutečnosti spočívá v tom, že se uskutečňuje vznikáním, průběhem a zanikáním reálpůsobení mezi reálatomiemi.

Pozn.: Podle toho, jak jsou obvykle definována slova "věda", "vědecký" apod., je teorie vševývoje reálskutečnosti z hlediska přírodních věd řádnou vědeckou teorií, kterou nelze zařadit do některé současně uznávané vědecké disciplíny a proto v podstatě tvoří základ nové vědecké disciplíny.

Literatura

1. Druga R. a Petrovický P. (1989): Anatomie centrálního nervového systému, Fakulta všeobecného lékařství, Univerzita Karlova v Praze.
2. Funda O. A. (2009): "Filosofické tázání ve shodě se skutečností - ale jak poznat, co je skutečnost? Otazník nad filosofií." Filosofie dnes (1): 7 - 33.
3. Materna P. , Kmuníček V. (2011) "Pojmy aneb co bylo dříve" Filosofický časopis, číslo (7) 733 - 747.
4. Kafka B. (1947) Nové základy experimentální psychologie, Duševědné výzkumy a objevy, nákladem autora-tiskem Al. Kubáskové v České Skalici.
5. Hyne S., Klinerová V. (2010) "Neurobiologie paměti" Československá fyziologie (2) 44-47


PŘÍKLAD POUŽITÍ TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI
(JAKO PŘÍKLAD POUŽITÍ TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI JE ZVOLENO ŘEŠENÍ PROBLÉMU NEOBYČEJNĚ ROZSÁHLÉHO, KOMPLIKOVANÉHO A SLOŽITÉHO PŮSOBENÍ MEZI LIDSTVEM A SVĚTEM, VE KTERÉM LIDSTVO ŽIJE JAKO ATOMIE JEHO STRUKTURY)

SOUČASNOST A CESTA DO BUDOUCNOSTI

SOUČASNOST

1/4 lidstva neumí číst a psát, má hlad a značná část těchto lidí umírá neléčenými nemocemi nebo hladem. Velká většina těchto lidí nemá ani představu o tom, že to není spravedlivé, že kvalita jejich života by se měla zvýšit. Svět patří se vším všudy všem lidem rovným dílem. To by určitě mělo být napsáno v základní listině lidských práv a svobod. Bylo by samozřejmě nutné zakomponovat do toho principy zásluhovosti, pomoc potřebným, mechanizmy přerozdělování atd. Názor, že kvalitu státu určuje míra zdraví a vzdělání jeho občanů a všechny další ukazatele jeho kvality jsou druhotné, by měl mít platnost pro celý svět.
1/1000 lidstva (drtivá většina z nich jsou bezohlední lidé) vládne světu pomocí zákonů, které se zdokonalují pod jejich vlivem tak, aby se poměry v podstatě zachovaly. Osobní spotřeba produktů, které všichni lidé světa vytvoří, nemá u drtivé většiny lidí z této 1/1000 meze. O tom, jak tito lidé organizují z důvodu svých bezmezných potřeb drancování surovinových zdrojů, ničení přírody a tím přirozeného prostředí nezbytného pro zdraví všeho živého, se nemá cenu rozepisovat, jsou to pořád dokola omílané informace.
O této 1/1000 lidí je třeba se trochu rozepsat, aby bylo možné popsat, jaký by měl být cílový stav. Tato 1/1000 vládne světu v organizaci, která má podobu velmi ostré, cca 4 - 6ti stupňové pyramidy, stát od státu se to odlišuje, ale to je nepodstatné.
Nejvyšší vrstva jsou lidé velkých peněz. Podstata jejich práce je zdánlivě velmi náročná, složitá, většina lidí jí moc nerozumí. S nepříliš velkou mírou nadsázky se v podstatě dá říci, že patří mezi řádné občany, kteří dodržují všechny zákony, ale peníze si vydělávají uboze, v podstatě lichvou podle zákona. Peněz mají tolik, že se jim zatím nikde neodvážili přistřihnout křídla nějakým zákonem, nepamatuji se, že by se někde něco v tomto směru realizovalo. O jejich práci se nejčastěji taktně mlčí, ale jsou to lidé soutěživí a sportovního ducha mají, zákonným způsobem se i mezi sebou okrádají, co na tom, když přitom přijde sem tam nějaká ta krize, pro ně je to jako překážka podobná překážkám v dostihovém závodu koní a jezdectví je přece sport ušlechtilý. Doufám jen, že tomu ekonomovi, kterému se konečně podaří odhalit veškeré zákonitosti trhu a podstaty vzniku těchto krizí, Nobelovu cenu neudělí, ale asi doufám marně, lidé velkých peněz mají těch peněz opravdu hodně.
Druhá vrstva už není tak čistokrevná jako vrstva první a směrem k veřejnosti pronikají z této vrstvy poměrně často zajímavé informace. Jádrem této vrstvy jsou lidé velkého obchodu. Nejsou o moc lepší než ti z vrstvy první a část z nich vydělává peníze celkem přijatelným způsobem, za který by se člověk nemusel stydět. Bohužel tato část těchto lidí nebývá moc úspěšná ve svém podnikání. Rozepisovat se o této vrstvě by bylo zbytečnou ztrátou času autora i čtenáře. Poznamenat je možné jenom to, že řešit otázku etiky velkoobchodu se zbraněmi je problematické a např. v tomto obchodu dochází k prolínání s vrstvou politické scény.
Pořadí třetí a čtvrté vrstvy bývá různé. Častěji bývají ve třetí vrstvě lidé organizující na nejvyšších pozicích velkovýrobu všeho, co lidi potřebují k životu ve vyspělých státech světa.
Vrstva politické scény je asi vrstvou nejzajímavější, hodně lidí vývoj a změny této vrstvy sleduje. Popisovat, jak si vydělávají peníze politici, by bylo nošením dříví do lesa.
Poznamenat je nutné to, že je dobré důkladně zvažovat, kdy je správné dbát na dodržování tradic, kdy je to na nic a kdy je to hloupost. Uvedu příklad: Vydáváte vědecký časopis v normální papírové podobě 2x ročně 50 let. Doba se mění, náklady rostou, technika letí dopředu, přejdete na elektronickou podobu časopisu a zachováte 50tiletou tradici půlročního vydávání při možnosti zařazovat nové odborné články Vaší vědy do časopisu denně. Dodržíte tradici za cenu toho, že zpomalíte předávání informací o Vaší vědě v průměru o ¼ roku.
Organizace mocenské struktury správy současného světa je popsaná dost povrchně, ale pro popis potřebného směru její změny je to dostatečné.
K uvedenému je třeba dodat, že nejvyšší vrstva už mnoho let působí organizovaně v rámci jednotných pravidel. (95% globalizace) = ohromná síla zájmové skupiny spojené vztahy protkanými tradicemi, druhá vrstva (cca 70%,) třetí (cca 30%).
Dál to nemá cenu odhadovat. Připomenout je možné lidi vědy (cca 90%). (Uváděná procenta jsou vyjádřením odhadu míry globalizace příslušné specializace.)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama