2012 TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI (TŘETÍ ČÁST)

11. března 2012 v 3:21 | MILOSLAV
PŘÍKLADY ATOMIÍ PŘEDSTAV I.
Jako příklady atomií představ je možné uvést všechny představy výše uvedených příkladů atomií. Jedná se vesměs o atomie, tj. fragmenty reálskutečnosti, se zcela zřetelnou materiální podstatou. Příkladem atomie představy, tj. fragmentu reálskutečnosti, která nemá zcela zřetelnou materiální podstatu, může být ve fyzice používaná představa ideálního plynu, jehož atomy nebo molekuly mají ve výpočtech nulový objem a mezimolekulové interakční síly se ve výpočtech považují za neexistující. Příklady atomií představ, postrádajících téměř úplně zřetelnou materiální podstatu, mohou být představy elementárních částic s nulovou hmotností nebo fantazijní představy pohádkových bytostí, které mohou vyčarovat zlato, přenášet hory apod..
Z uvedené definice reálskutečnosti vyplývá, že všechny atomie , tj. i atomie všech představ, mají příslušnou, zcela jednoznačnou, určitou materiálovou podobu, kterou bude pravděpodobně možné někdy v budoucnosti jednoznačně popsat a určit. Atomie, která nemá materiálovou podobu, neexistuje.

REÁLATOMIE
Reálatomie je fragment reálskutečnosti, který se ideálnímu organizmu jeví jako prostorově, časově, nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení apod.
Jako příklady reálatomií mohou posloužit všechny výše uvedené příklady atomií. Podmnožina atomií je nepatrnou částí nekonečné množiny realatomií.

MYŠLENÍ
Odhlédneme-li od terminologicky bezbřehé psychologie myšlení, potom lze stručně popsat to, co probíhá ve strukturách nejvyspělejších dosud známých druhů organismů se skutečností následujícím způsobem:
V bdělém stavu v průběhu prožívání normálního dne vnímá zdravý a dospělý organismus se skutečností velké množství atomií ve svém okolí prostřednictvím svých vjemových orgánů, přičemž drtivá většina vjemů těchto atomií je již v atomiích představ včleněna v jeho paměti, přitom vjemy neznámých zajímavých atomií v jeho okolí včleňuje organismus jako atomie představ do své paměti a některé známé a zajímavé atomie v jeho okolí opakovaně vnímá a jejich atomie představ ve své paměti obnovuje, doplňuje, upřesňuje apod., tj. připomíná si je (např. zámožný občan technicky vyspělého státu vnímá velké množství atomií představ prostřednictvím atomií III. signální soustavy, tj. prostřednictvím pohyblivých obrazů doprovázených atomiemi II. signální soustavy).
Ve své skutečnosti může organismus operovat vnímanými a pociťovanými atomiemi, např. používáním svého pohybového ústrojí (dospělý člověk může např. prostřednictvím atomií I., II. a III. signální soustavy operovat i atomiemi, ve kterých je atomií jejich struktury). Organismus může dále operovat atomiemi představ některých vnímaných a pociťovaných atomií a dále může operovat atomiemi představ, které si vyčlení ze své paměti.
Organismus může provádět všechny uvedené operace současně, každou z nich zvlášť nebo jen některé v různých kombinacích.
Člověk nemá orgán, který by mu umožňoval bezprostředně vnímat změny a sled představ v jeho představivosti, a to podobně jako je nemožné bezprostředně kontrolovat práci vrcholového kontrolního orgánu státní správy. Podobně jako je možné práci vrcholového kontrolního orgánu státní správy s časovým odstupem zkontrolovat prostudováním záznamů kontrol, které provedl, může člověk ve své představivosti prostudovat změny a sled představ, které se v jeho představivosti uskutečnily a které jsou včleněné v jeho paměti.

PŮSOBENÍ
Působení mezi atomiemi může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou skutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat (člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod.) tak, že se mu jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, vztah, ovlivňování apod. mezi atomiemi, přičemž vnímání, pociťování i představování může v představivosti organizmu probíhat současně.
Vznikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat spojováním atomií do obvykle větší struktury atomie, včleňováním jedné nebo více atomií do struktury obvykle větší atomie, vzájemným prolínáním atomií, vzájemným promísením atomií, srážením atomií, složením atomií, smršťováním atomií, soustředěním atomií, sloučením atomií apod. Zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat rozdělováním struktury atomie na obvykle menší atomie, vyčleňováním jedné nebo více atomií ze struktury obvykle vetší atomie, rozplýváním struktury atomie, rozpouštěním struktury atomie, rozpínáním struktury atomie, rozpojením struktury atomie, rozložením struktury atomie, roztahováním struktury atomie, rozpadem struktury atomie, rozbitím struktury atomie apod. Vznikání a zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat také prostřednictvím, zprostředkováním, pomocí, působením apod. jiných atomií. Různé varianty vznikání a zanikání působení mezi atomiemi mohou probíhat současně v různých kombinacích. Působení mezi dvěma atomiemi lze rozlišovat na jednostranné, oboustranné.

PŘÍKLADY PŮSOBENÍ
Působení mezi atomiemi může trvat různě dlouhou dobu. Např. už hodně dlouhou dobu existuje Metagalaxie, která má strukturu obsahující velké množství rozmanitých těles, která na sebe vzájemně působí gravitačními a odstředivými silami. Sluneční soustava je nepatrnou atomií Metagalaxie a tělesa v její struktuře jsou rovněž spojena působením gravitačních a odstředivých sil. O vzniku působení mezi atomiemi Metagalaxie existují zatím pouze různé teoretické představy. Naproti tomu v nepatrných časových intervalech může probíhat oboustranné působení při srážkách elementárních částic mikrosvěta. Text, který člověk čte, působí jednostranně na člověka, ale člověk na text nepůsobí, pokud si např. nezačne do textu psát poznámky. Stroj na krájení salámu působí jednostranně na šišku salámu tak, že ji rozkrájí na tenké plátky, pomineme-li to, že se stroj při jeho působení na salám opotřebovává, např. se otupuje jeho kruhový nůž. Tři lidé na sebe vzájemně působí mluvením při diskusi, ale mohou na sebe vzájemně působit také tak, že se začnou vzájemně prát. Cihly, z nichž je postavena zeď, jsou mezi sebou spojeny pevným působením malty, která s nimi tvoří strukturu atomie - zdi. Neurony v mozkové tkáni, propojené výběžky svých nerovových vláken, na sebe vzájemně působí prostřednictvím nervových impulzů.
Existenci působení mezi organizmy se skutečností prostřednictvím nenásilné jasné představy požadované činnosti (Liter. č. 4, str. 175, 211, 214.) mohu potvrdit v těch případech, kdy je pokusný organizmus se skutečností vidět a je ve vzdálenosti do 20 m. Asi před 40 lety jsem mnohokrát prováděl pokusy s uvedeným působením, které byly asi v 60 % úspěšné. U dětí předškolního věku byla úspěšnost pokusů s uvedeným působením asi 80%, u psů asi 30%.
Při fotbalovém utkání na sebe oboustranně působí dvě jedenáctky fotbalistů. V předvolební kampani působí politické strany převážně jednostranně na občany státu, přičemž obvykle působí také vzájemně mezi sebou. Armády znepřátelených států na sebe působí například ve válce o území. Příkladem neobyčejně obsáhlého, komplikovaného, složitého a rozmanitého působení je komplexní působení mezi lidstvem a světem, ve kterém lidstvo žije jako atomie jeho struktury.
PŘÍKLADY ATOMIÍ PŘEDSTAV II.
Jako další příklady atomií představ je možné uvést všechny výše uvedené příklady působení, které se vesměs mohou vyskytovat výhradně v představivosti lidí.
V představivosti organizmů s málo vyvinutou skutečností, tj. především s málo vyvinutými vjemovými orgány a představivostí, žijících např. téměř v úplné tmě někde v hlubinách oceánů, se mohou vyskytovat jen velmi jednoduché atomie chuťových a hmatových představ a atomie představ působení se u nich zřejmě nevyskytují. Zcela určitě se atomie představ působení vyskytují v představivosti primátů a s velkou pravděpodobností i u dalších druhů organizmů s dobře vyvinutou skutečností.
V představivosti lidí se mohou vyskytovat atomie řetězců na sebe navazujících představ, např. představa řečnického projevu politika, kterou má politik připravenou před projevem k občanům shromážděným na Václavském náměstí v Praze. V představivosti lidí se mohou vyskytovat atomie komplikovaných a složitých seskupení představ, např. seskupení představ Einsteinovy obecné teorie relativity, představa výše uvedeného ideálního organizmu nebo představa boha a svaté trojice: "boha otce", "boha syna" a "ducha svatého" v křesťanském náboženství. Příkladem složitější logicky uspořádané soustavy atomií představ může být i v tomto článku popisovaná a vysvětlovaná teorie vševývoje reálskutečnosti.
K atomiím představ je možné poznamenat, že veškerá komunikace představ mezi lidmi se uskutečňuje prostřednictvím rozmanitých, nepřetržitě se vyvíjejících komunikačních prostředků. Přitom drtivá většina komunikovaných představ má formu v různé míře kombinovaných řetězců a seskupení představ, tj. v podstatě v různé míře kombinovaných "vyprávění příběhů" a "popisů stavů". Přitom jsou atomie představ, jejich řetězce i seskupení vždy komunikovány tak, že racionalita informací je v různé míře a poměru zkreslena fantazií, emocionalitou a použitou komunikační technikou.

ABSTRAKTNÍ MYŠLENÍ
Struktura nejvyspělejších dosud známých organismů se skutečností obsahuje atomii paměti, atomii vůle a atomii představivosti.
Strukturu paměti popisuje jedna starší fyziologická teorie paměti organismů s centrální nerovovou soustavou. Tato teorie je v současné době pravděpodobně už potvrzena přímým pozorováním (měřením) nebo bude potvrzena v blízké budoucnosti.
Podle této teorie má paměť podobu různě intenzivních, různě dlouhých a různě tvarovaných nervových impulzů, které neustále obíhají paměťovými smyčkami nervových vláken, tvořených výběžky rozmanitých paměťových neuronů.
Podobnou strukturu jako paměť organismů s vnitřní skutečností má i jejich vůle a představivost.
Působení uvedených atomií ve struktuře organismů se skutečností lze popsat pomocí následujícího příkladu:
Nervové impulzy z pocitového ústrojí putují nervovými vlákny do vůle organizmu. Po včlenění nervových impulzů z pocitového ústrojí do vůle organizmu se z vůle organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do paměti organizmu. Po včlenění nervových impulzů do paměti organizmu se z paměti organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do představivosti organizmu. Včleněním nervových impulzů do představivosti organizmu vznikne v představivosti organizmu nejméně jedna představa, např. představa požírání potravy u organizmu pociťujícího hlad.
Příklad tvořivého abstraktního způsobu myšlení člověka lze zjednodušeně popsat tak, že člověk svou vůlí může působit na svou paměť, která působením na jeho představivost v jeho představivosti vytvoří představy. Na svou představivost může člověk dále působit svou vůlí tak, že z paměti vyčleněné představy v jeho představivosti na sebe nechá vzájemně působit, čímž může vzniknout v představivosti člověka dosud neznámá představa, kterou může člověk působením vůle včlenit do své paměti.
Existence dosud neznámé představy v paměti člověka může mít za následek to, že člověk svou vůlí začne působit na paměť a řetězce dalších atomií v jeho struktuře tak, že vytvoří vynález, originální umělecké dílo, vědeckou teorii apod.

REÁLPŮSOBENÍ
Poslední slovo, jehož význam je pro popis podstaty PVR nezbytné popsat a vysvětlit, je slovo reálpůsobení. Reálpůsobení mezi reálatomiemi se jeví ideálnímu organizmu jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, vztah, ovlivňování apod.
Jako příklady reálpůsobení mezi reálatomiemi mohou posloužit všechny výše uvedené příklady působení mezi atomiemi. Podmnožina působení mezi atomiemi je nepatrnou částí nekonečné množiny reálpůsobení mezi reálatomiemi.

PODSTATA TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI
V minulosti, současnosti i budoucnosti probíhající vševývoj reálskutečnosti se uskutečňoval, uskutečňuje a bude uskutečňovat vznikáním, průběhem a zanikáním reálpůsobení mezi reálatomiemi.

Podstata vševývoje reálskutečnosti spočívá v tom, že se uskutečňuje vznikáním, průběhem a zanikáním reálpůsobení mezi reálatomiemi.

Pozn.:Podle toho, jak jsou obvykle definována slova "věda", "vědecký" apod., je teorie vševývoje reálskutečnosti z hlediska přírodních věd řádnou vědeckou teorií, kterou nelze zařadit do některé současně uznávané vědecké disciplíny a proto v podstatě tvoří základ nové vědecké disciplíny..
V Hradci Králové 9. 2. 2012

Literatura
1. Druga R. a Petrovický P. (1989): Anatomie centrálního nervového systému, Fakulta všeobecného lékařství, Univerzita Karlova v Praze.
2. Funda O. A. (2009): "Filosofické tázání ve shodě se skutečností - ale jak poznat, co je skutečnost? Otazník nad filosofií." Filosofie dnes (1): 7 - 33.
3. Materna P. , Kmuníček V. (2011) "Pojmy aneb co bylo dříve" Filosofický časopis, číslo (7) 733 - 747.
4. Kafka B. (1947) Nové základy experimentální psychologie, Duševědné výzkumy a objevy, nákladem autora-tiskem Al. Kubáskové v České Skalici.
5. Hyne S., Klinerová V. (2010) "Neurobiologie paměti" Československá fyziologie (2) 44 - 49.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ♥Verča ♥TVD♥ ♥Verča ♥TVD♥ | Web | 11. března 2012 v 0:14 | Reagovat

pěkný bloček :-)

2 prof. pedagog prof. pedagog | 12. března 2012 v 11:25 | Reagovat

Vážený pane Miloslave, nechci Vám radit, ale domnívám se, že tu relativně jednoduchou teorii, kterou jste zde měl umístěnou v lednu, jste neměl stáhnout.
Někdy čas strávený na krátké cestě, je delší než na cestě dlouhé.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama