2012 SOUČASNOST A CESTA DO BUDOUCNOSTI

11. března 2012 v 3:19 | Miloslav


SOUČASNOST
1/4 lidstva neumí číst a psát, má hlad a značná část těchto lidí umírá neléčenými nemocemi nebo hladem. Velká většina těchto lidí nemá ani představu o tom, že to není spravedlivé, že kvalita jejich života by se měla zvýšit. Svět patří se vším všudy všem lidem rovným dílem. To by určitě mělo být napsáno v základní listině lidských práv a svobod. Bylo by samozřejmě nutné zakomponovat do toho principy zásluhovosti, pomoc potřebným, mechanizmy přerozdělování atd. Názor, že kvalitu státu určuje míra zdraví a vzdělání jeho občanů a všechny další ukazatele jeho kvality jsou druhotné, by měl mít platnost pro celý svět.
1/1000 lidstva (drtivá většina z nich jsou bezohlední lidé) vládne světu pomocí zákonů, které se zdokonalují pod jejich vlivem tak, aby se poměry v podstatě zachovaly. Osobní spotřeba produktů, které všichni lidé světa vytvoří, nemá u drtivé většiny lidí z této 1/1000 meze. O tom, jak tito lidé organizují z důvodu svých bezmezných potřeb drancování surovinových zdrojů, ničení přírody a tím přirozeného prostředí nezbytného pro zdraví všeho živého, se nemá cenu rozepisovat, jsou to pořád dokola omílané informace.
O této 1/1000 lidí je třeba se trochu rozepsat, aby bylo možné popsat, jaký by měl být cílový stav. Tato 1/1000 vládne světu v organizaci, která má podobu velmi ostré, cca 4 - 6ti stupňové pyramidy, stát od státu se to odlišuje, ale to je nepodstatné.
Nejvyšší vrstva jsou lidé velkých peněz. Podstata jejich práce je zdánlivě velmi náročná, složitá, většina lidí jí moc nerozumí. S nepříliš velkou mírou nadsázky se v podstatě dá říci, že patří mezi řádné občany, kteří dodržují všechny zákony, ale peníze si vydělávají uboze, v podstatě lichvou podle zákona. Peněz mají tolik, že se jim zatím nikde neodvážili přistřihnout křídla nějakým zákonem, nepamatuji se, že by se někde něco v tomto směru realizovalo. O jejich práci se nejčastěji taktně mlčí, ale jsou to lidé soutěživí a sportovního ducha mají, zákonným způsobem se i mezi sebou okrádají, co na tom, když přitom přijde sem tam nějaká ta krize, pro ně je to jako překážka podobná překážkám na dráze v dostihovém závodu koní a jezdectví je přece sport ušlechtilý. Doufám jen, že tomu ekonomovi, kterému se konečně podaří odhalit veškeré zákonitosti trhu a podstaty vzniku těchto krizí, Nobelovu cenu neudělí, ale asi doufám marně, lidé velkých peněz mají těch peněz opravdu hodně.
Druhá vrstva už není tak čistokrevná jako vrstva první a směrem k veřejnosti pronikají z této vrstvy poměrně často zajímavé informace. Jádrem této vrstvy jsou lidé velkého obchodu. Nejsou o moc lepší než ti z vrstvy první a část z nich vydělává peníze celkem přijatelným způsobem, za který by se člověk nemusel stydět. Bohužel tato část těchto lidí nebývá moc úspěšná ve svém podnikání. Rozepisovat se o této vrstvě by bylo zbytečnou ztrátou času autora i čtenáře. Poznamenat je možné jenom to, že řešit otázku etiky velkoobchodu se zbraněmi je problematické a např. v tomto obchodu dochází k prolínání s vrstvou scény.
Pořadí třetí a čtvrté vrstvy bývá různé. Častěji bývají ve třetí vrstvě lidé organizující na nejvyšších pozicích velkovýrobu všeho, co lidi potřebují k životu ve vyspělých státech světa.
Vrstva scény je asi vrstvou nejzajímavější, hodně lidí vývoj a změny této vrstvy sleduje. Popisovat, jak si vydělávají peníze politici, by bylo nošením dříví do lesa.
Poznamenat je nutné to, že je dobré důkladně zvažovat, kdy je správné dbát na dodržování tradic, kdy je to nanic a kdy je to hloupost. Uvedu příklad: Vydáváte vědecký časopis v normální papírové podobě 2x ročně 50 let. Doba se mění, náklady rostou, technika letí dopředu, přejdete na elektronickou podobu časopisu a zachováte 50tiletou tradici při možnosti zařazovat nové odborné články Vaší vědy do časopisu denně. Dodržíte tradici za cenu toho, že zpomalíte předávání informací o Vaší vědě v průměru o ¼ roku.
Organizace mocenské struktury zprávy současného světa je popsaná dost povrchně, ale pro popis potřebného směru její změny je to dostatečné.
K uvedenému je třeba dodat, že nejvyšší vrstva už mnoho let působí organizovaně v rámci jednotných pravidel. (95% globalizace) = ohromná síla zájmové skupiny spojené vztahy protkanými tradicemi, druhá vrstva (cca 70%,) třetí (cca 30%).
Dál to nemá cenu odhadovat. Připomenout je možné lidi vědy (cca 90%). (Uváděná procenta jsou vyjádřením odhadu míry globalizace příslušné specializace.)

BUDOUCNOST
Přátel mám málo a těch, které vyloženě zajímá to, o čem se rozepisuji, není většina. Vzácně se však všichni 100% shodujeme, že mocenská organizace spravující svět, která má tvar ostré pyramidy, by měla svou podobu organizace změnit na útvar podobající se známé hoře Říp, přičemž by bylo vhodné trochu změnit pořadí, v jakém jsou nad sebou jednotlivé vrstvy organizace. Stejně se všichni shodujeme v tom, že by se pro to mělo začít něco dělat. V tom, že bychom pro to mohli něco udělat i my, se ovšem neshodujeme vůbec.
Budoucnost jsem popsal stručně a snad i správně. Připomenu jen, že se čas od času stane, že i neúmyslně náhodně odhozená sněhová koule s sebou velkou lavinu strhne.

CESTA
Stručný popis cesty, přesněji možných variant různých cest a "dopravních prostředků" uvádím jen v bodech tak, aby se celý text vešel do jednoho článku těchto stránek.

I. BODY NAVRHOVANÉ CESTY (BODY PLUS) VÝBĚR JEN TĚCH ASI NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH
1. Asi 1/3 lidí na světě má možnost spolu prakticky kdykoliv komunikovat s velkou mírou spolehlivosti a přesnosti přenášených informací.
2. Migrace obyvatelstva rok od roku narůstá. Narodit se v jedné zemi, ve druhé studovat, do třetí se přestěhovat za prací a do čtvrté za účelem dožití v důchodu, je už normální. Pozn.: Vždycky mi zvedne náladu a pobaví, když uslyším: "Tady je profesor Rychtr, Panenské ostrovy, zdravím posluchače ČRo6".
3. Především mladí lidé v rámci internetových sociálních sítí začínají mezinárodně komunikovat.
4. Na mezinárodní jazykovou gramotnost se klade skoro všude stále větší důraz.
5. V současnosti se umí cca 5% lidí domluvit v rámci cca 2/3 světa.
6. Kvalita automatického překladu psaného i mluveného slova se pořád zdokonaluje.
7. Možnost cestovat se usnadňuje.
8. Množství, kvalita a rozmanitost celosvětově používaných komunikačních prostředků roste.
9. Úroveň vzdělání, vědy, výzkumu i vývoje se zvyšuje stále větším tempem v technicky vyspělé části světa.
10. Stejným tempem, kterým se vyvíjí úroveň výroby a spotřeby vyspělé časti světa, se zvětšuje rozdíl v kvalitě života lidí v jeho vyspělé a zaostalé části.

II. BODY NAVRHOVANÉ CESTY (BODY MÍNUS) V PODSTATĚ NÁHODNÝ VÝBĚR
1. Schopnosti z globálního hlediska lokálních politiků používat velmi dovedně demagogii pro realizaci jejich zájmů mají mimořádně vysokou úroveň. Příkladem může být rozdělení ČSSR, které aktéři vykládali jako završení emancipace rozdělením malého státu na dva ještě menší celky, kterým dali lokální politici příklad celému světu, jak se to má dělat a hodně lidí se s tímto "pozitivním" výkladem výsledku jejich práce ztotožnilo. Člověk, který na tom má lví podíl, spojuje výhodně svou státní funkci s propagací a prodejem své literární tvorby, krade v mezinárodním televizním přenosu, zneužívá pravomocí své funkce k tomu, aby pomáhal svým přátelům a stále dokola opakuje neuvěřitelné nesmysly, je představitelem státu, přičemž přes to všechno téměř všichni občané k němu dál vzhlíží jako k majestátu a tohoto člověka se odvažují kritizovat pouze "drzí a nevychovaní" občané.
2. Vyžaduje mnohem větší práci a úsilí něco spojit, složit, sestavit nebo vytvořit, než něco rozbít zničit nebo rozložit.
3. Setrvačnost stereotypů jednání, postupů a postojů.
4. Tradice jsou jednoznačně minusovou položkou. Jeden příklad už je výše uvedený. Zůstávat u tradičně zaběhnutých schémat důsledně není možné v žádné době, v současnosti je to ve většině případů postoj, který může být označen slovem "zhoubný".
5. Největšími mínusy jsou ty nejvyšší vrstvy již zmíněné mocenské pyramidy. Tyto mínusy předčí všechny již uvedené i ty mínusy, které by měly následovat a které už uvádět nebudu, protože ty poslední jsou tak velké v porovnání s předcházejícími, že se mi zdá rozumnější odhady jejich vzájemných poměrů neuvádět.

III. NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU ZMĚNY SPRÁVY SVĚTA
Podstata řešení problému potřebné změny mocenské organizace spravující svět je jednoduchá. Prostě celosvětově působící politické strany představí lidstvu své vize, jak by měla optimální správa světa vypadat. Následně v celosvětových volbách si lidé zvolí tu vizi, kterou si budou přát.
Materiálně (technicky, ekonomicky i jinak) jsou podmínky pro práci celosvětově působících politických stran již vytvořené. Podmínky pro provedení celosvětové volby v nejbližší v úvahu připadající možné době jejich konání, budou v našem světě zcela určitě existovat.
Někteří mí přátelé se domnívají, že nejrychleji vzniknou celosvětově působící politické strany, když se národní a státní strany pospojují do skupin vyznávajících stejné nebo podobné hodnoty a principy. Někteří by dali přednost stranám nově založeným, stávající se jim jeví příliš prohnilé. Já osobně bych žádnou z těchto cest neupřednostňoval, protože je určitě možné obojí.
Mně osobně by se nejvíc líbila ta cesta, kterou v nedávné minulosti naznačil jeden chemik, který se napakoval na vynálezu dynamitu. Ideální by podle mě bylo, kdyby někdo dokázal přesvědčit nositele Nobelových cen a všechny další lidi, kteří byli navrženi do soutěže o udělení této ceny, že určitě hodně prospějí lidstvu, když na nějakou dobu zasednou do přípravných výborů celosvětově vznikajících politických stran, protože potom by kvalita vytvářených vizí změny organizace správy světa určitě nebyla tolik motivována snahou uspět v politickém soutěžení pomocí marketinkových a reklamních triků.
Možná v budoucnosti vznikne jako první celosvětová strana z toho zatím neurčitého seskupení Pirátů z internetu bez pravidel. Vadí mi na nich jenom to, že se zatím soustředili pouze na přerozdělování především ve svůj prospěch. Inu, tradice jsou tradice a nejlepší je učit příkladem, což neplatí jen pro vlastní děti.

Pozn.: Inspirací pro napsání tohoto článku byl televizní pořad "Planeta Země 2012", vysílaný na ČT24 22. 2. 2012. Moderátorka v úvodu pořadu vyzvala diváky k tomu, aby posílali do pořadu své nápady jak globální problémy světa řešit. V pořadu potom žádný nápad řešení problému uveden nebyl a v tomto směru konec pořadu vyzněl do prázdna.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lenka Lenka | 28. února 2012 v 8:12 | Reagovat

Je to poměrně zajímvý zajímavý článek. Na začátku se mi velice líbí věta "Svět patří se vším všudy všem lidem rovným dílem." - je to krásná humanistická myšlenka velmi trefně a jednoduše formulovaná.
Zajímalo by mě, proč zrovna nositelé Nobelových cen (a další lidé navržení pro Nobelovu cenu) by měli vytvářet hlavní podobu celosvětových stran? Kvůli předpokládané inteligenci?

2 Vasek Vasek | 29. února 2012 v 18:04 | Reagovat

Asi to chce nechat chvili v hlave rozlezet, ale v hrubych rysech to tak je, akorat stavajici stav je podle me posan moc pesimisticky a mozna reseni naopak optimisticky.

3 Verča Verča | 1. března 2012 v 21:14 | Reagovat

Vskutku zajímavý článek,nad kterým by se spoustu lídí mělo zamyslet.I když v dnešní době,kdo ví jesdtli už i na to není příliš pozdě.Řešení v daném článku je sice pěkné,ale myslím že zcela nereálné.

4 Jindřich Jindřich | 1. března 2012 v 22:06 | Reagovat

Článek mě velice zaujal,je to humanistická myšlenka,velmi trefně formulovaná.Zajímalo by mne,zda je publikován tento článek i jinde než zde

5 Zdeněk Zdeněk | 2. března 2012 v 3:24 | Reagovat

Článek se mi líbí a jen mě napadá:jak je možné, že to už dávno předtím nikoho nenapadlo?

6 Bořivoj Bořivoj | 12. března 2012 v 13:24 | Reagovat

Trochu mě vyvedlo z míry, to co jsem si dneska přečet,nic podobného předtím jsem ještě nikdy nečet. Ale to čtení. tak úplně nezajímavý není. Miloslave napiš další článek!

7 Josef Josef | 12. března 2012 v 14:49 | Reagovat

Miloslave, moc rád bych se s Vámi setkal. Znám jednoho Miloslava, kterého jsem naposledy viděl po 89. roce, který měl podobné nápady. Jsem si téměř jistý, že vím, kdo ty články píše. Pořád ještě vykáte všem lidem i nejbližším přátelům? Nevím proč jste každou nabídku na tykání vždy odmítal. Nemohli bychom se někde všichni, co jsme ještě neumřeli, sejít a zavzpomínat na ten půl rok, kdy jsme nežili jako v hrobě? Jak Vás máme najít?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama