Recenze k článku PROGNÓZA BUDOUCNOSTI LIDSTVA

23. října 2013 v 19:15 | Bohumil Smolek
Souhlasím s tím, že by se společenské vztahy a společenská organizace měly sladit s rozvojem výrobních sil společnosti, ale rozhodně ne cestou vytvoření globální vlády nebo organizace. To je skutečná utopie neřku-li nebezpečná pro existenci svobody a demokracie. Svobodu a demokracii lze s největší pravděpodobností uplatňovat jen v rámci konkrétního státu. Nepotřebujeme světovou vesnici, ale potřebujeme dobře fungující státní celky, jejichž existence je zárukou rozmanitosti, která je na světě právě tou největší krásou. Vymazat státy znamená zavést uniformitu světa, s kterou jsme se v historii tak spálili. Je třeba se z historie poučit, ne ji slepě opakovat tam, kde se ukázala jako guma, která maže samostatné lidské myšlení. Nikoli ŘÍDIT svět, ale naučit se svůj stát SPRAVOVAT cestou demokratické samosprávy státu. Státy mohou existovat i při neexistenci vlastních hranic jak to dokazuje EU, která je nedokonalá jen proto, že chce ŘÍDIT GLOBÁLNĚ něco co ve skutečnosti vyžaduje MÍSTNÍ SAMOSPRÁVU. Spravují se lépe menší celky, protože správa vyžaduje detailní znalosti lokálních podmínek. Je fakt, že některé oblasti se vymykají lokálním podmínkám, jako budování dopravních systémů či energetických sítí. Ale počet těchto oblastí by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Zde můžeme díky technologickým možnostem uvažovat globálně. Existuje však daleko větší počet oblastí, které musíme spravovat lokálně, protože rozhodování o nich je svázáno s hlubokou znalostí místních podmínek. Zde žádný světový orgán nemůže nahradit místní samosprávu. Líbila by se mi jedna světová měna, ale to je podmíněno větším ekonomickým sblížením jednotlivých státních celků. Měna odráží vědomosti a výkon obyvatel státu a já si nejsem dost jist jak to ekonomicky správně spočítat, aby nedošlo k ekonomické újmě zavedením jedné měny. Navíc je jasné, že život není přímočarý a kurzy umožňují často úspěšně korigovat defekty v ekonomice. Co mne však zaujalo, je zavedení šestihodinové pracovní doby 4 dny v týdnu. Kdyby se to podařilo prosadit, jsem přesvědčen, že by se možná podařilo zcela odstranit nezaměstnanost při předpokladu, že by lidé mohli pracovat tzv. nadvakrát. První skupina by pracovala od osmi do dvou a druhá od dvou do osmi, což není vůbec tragické, protože je to v podstatě normální i dnes u lidí, kteří musí sloužit dvanáctky i více hodin. Problém je v tom jak toto opatření promítnout do cen výrobků v souvislosti s cenou práce, která by se zdvojnásobila. Říkám si však, že máme natolik rozvinuté výrobní síly alespoň na Západě, že bychom to utáhli. Na Západě již dnes existuje nadvýroba. Tvrdit opak je nesmysl. Stačí se projít kterýmkoli obchodním centrem. Jsem přesvědčen, že výrobky jsou zbytečně předražovány. Řetězce vydělávají miliardy, které jdou do jejich kapes, nikam jinam. Problém vidím v hospodaření se státními prostředky, kde lítají miliardy kolem předražených státních zakázek a kde se firmy chovají jako pijavice. Peníze jsou dnes na Západě důležitější než elementární pravidla slušného chování a morálky a společenských vztahů vůbec. Zároveň se mi zdá, že by nebylo od věci dát více prostoru širší privatizaci a podpoře pro-tržních podmínek. Podpořit trh znamená větší konkurenci a to má vždy příznivý dopad i na tvorbu cen, které jdou v ostré konkurenci zpravidla směrem dolů. Neprivatizovat znamená potlačovat konkurenci, s kterou je vždy spojená zdravá soutěživost. 200 let nás to učí USA a tady v Evropě v její historii bohaté na vládu "moudrých" to stále nejsme s to pochopit do důsledku. V USA se to daří díky jejich ZÁSADOVOSTI při respektování tržních zákonů a řízení se podle toho. Kdo neuspěje, musí skončit a začít jinde a jinak. U nás to řešíme "pečovatelským státem" o ty, kteří z různých důvodů neuspěli a podporujeme tím příživnictví v podobě zneužívání sociálních dávek. Jsme příliš štědří k těm, kteří odmítají přemýšlet o svém vlastním osudu, ale především je zbavujeme snahy něco KONAT pro změnu svého osudu. Tyto ryze lidské osudy, často velmi tragické, ale řešitelné, jsou obtížné, protože vyžadují PRÁCI HLAVOU a jak víme, tato práce je velmi těžká a namáhavá. A my místo, abychom lidi nutili přemýšlet vlastní hlavou o svém vlastním osudu a své životní úrovni, dáváme jim na zlatém podnosu "pečovatelský stát". Proč by se měli namáhat, když stát se o ně postará. Souhlasím s vámi, že zdraví a vzdělání by měly být nejdůležitějšími charakteristikami státu. Musíme však nahlas říkat, že vzdělání musí vést k SAMOSTATNÉMU MYŠLENÍ, jež se především bude starat o to JAKÝMI KONKRÉTNÍMI CESTAMI si jedinec zaslouží VYSOKOU ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ. A slovo ZASLOUŽÍ musíme podškrtnout. My tady u nás máme mládež, která opustí školní lavici a při příchodu do nového zaměstnání jako první uvádí výši platu. CO ZNÁ a jaké má ZKUŠENOSTI naši mládež vůbec nezajímá. Mládež žije v představě, že musí být především dobře zaplacena a TEPRVE POTOM prý odvede kvalitní práci.
 

PRAKTICKÉ POUŽITÍ TEORIE VŠEVÝVOJE

5. října 2013 v 21:19 | Ing. Miloslav Dědek

Teorie vševývoje postihuje obecně platnou zákonitost vývoje a změn veškeré dosud známé objektivní i neobjektivní reality. Popsat a vysvětlit srozumitelným způsobem tuto obecně platnou zákonitost pouze s využitím stávající slovní zásoby se ukázalo prakticky nemožné. Proto, aby bylo možné tuto univerzální zákonitost srozumitelným způsobem popsat a vysvětlit, bylo nezbytné jednoznačně definovat řadu nových pojmů a vytvořit pro tyto pojmy názvy ve formě nových slov.
Seznámit se s Teorií vševývoje a porozumět jí v celém jejím rozsahu je poměrně obtížné a časově náročné. Pochopit Teorii vševývoje bez důkladného osvojení všech v popisu definovaných nových pojmů není dost dobře možné, ale čas a úsilí nutné k osvojení Teorie vševývoje se každému určitě vyplatí.
Teorií vševývoje popsaná obecná zákonitost postihuje podstatu vývoje a změn všeho možného i nemožného a každému, kdo si tuto obecnou zákonitost osvojí, usnadní její znalost racionální řešení problémů v té oblasti, které se věnuje, tj. např. v libovolné vědecké, technické nebo umělecké disciplíně, v osobním životě atp.
Informace o Teorii vševývoje jsou uvedeny např. na: www.miloslav7.blogspot.cz/

Současná politická situace v České republice

3. července 2013 v 10:01 | Ing. Miloslav dědek |  VĚDA A POLITIKA
Politická situace v České republice je nyní značně napjatá. Poslední informace, která pronikla na veřejnost se týká ministerstva financí. Fischer prý aspiruje na ministra financí. Stane-li se ministrem, bude to dobrá zpráva v tom množství negativních zpráv, které se nyní na nás v Česku valí z médií. Poslední zpráva o aktivitě pana premiéra Nečase směrem k policejnímu vyšetřování týkajícího se také úřadu vlády je alarmující. Jakým právem pan premiér Nečas požaduje výslech? To je skandální zasahování do nezávislého policejního vyšetřování ze strany hlavy koaliční vlády. To, že pan poslanec Rath ve vězení žádá o propustku na hlasování, také dokazuje jak skandální a absurdní divadlo se odehrává na politické scéně v České republice. Bylo by možné se tím bavit, kdyby se nejednalo o důležitá řešení v tvrdé realitě se vyskytujících problémů, přičemž to, jak budou tyto problémy vyřešeny, významně ovlivní podmínky a kvalitu života všech chudých a středně majetných občanů v Česku. Nejednotný postoj ČSSD k účasti v rodícím se kabinetu pana premiéra Rusnoka by nakonec mohl vyústit i v rozštěpení této strany. Absurdní děj na politické scéně v České republice se začíná dramaticky zrychlovat. Ústavní soud tvrdě napadl zdravotnickou reformu, kterou koalice zavádí. Zdravotní reforma připravená koalicí v podstatě směřovala jenom k prohlubování propasti mezi kvalitou života chudých a bohatých občanů. Rozhodnutí ústavního soudu dalo ve velké míře za pravdu ČSSD, ve sporu o směřovaní reforem ve zdravotnictví. Rozhodnutí Ústavního soudu významně ovlivní politiku v České republice.
V Česku se nyní odehrává na politické scéně politické klání parlament kontra prezident, ve kterém jsou zatím všechny trumfy v rukách pana prezidenta Miloše Zemana. Jediné, čím by mohly etablované strany ohrozit (v podstatě prezidentské vládnutí v České republice), by mohla být urychlená změna ústavy, ale ta je velmi málo pravděpodobná, protože by bylo potřeba, aby se rozhádané strany napříč politickým spektrem dohodly ve sněmovně i v senátu a daly dohromady 120 hlasů v tajném hlasování.
Nezodpovědných politiků v Česku je velká většina, ale zlepší se to, protože něco velkého právě začíná, Současnému stavu politiky u nás se divit nelze, Klauz dlouho všechny občany přesvědčoval, že jediným měřítkem každé kvality jsou peníze. V Česku se nyní poctivé a čestné jednání za hloupost považuje, a to pro blaho společnosti velmi nepříznivé je.
Demokracii v ČR prospěje, když vzniknou nové politické strany. Strany nejen s čistým štítem a programem se vznešenými ideály. V těchto dnech vzniká ČESKÁ GLOBÁLNÍ DEMOKRATICKÁ STRANA, a tato strana jistě nebude jediná nová, minulostí nepoznamenaná. ČGDS bude působit převážně v rámci vnitrostátní politiky a při svém působení nebude používat marketinkové triky. ČGDS bude působit významně i celosvětově, tj. globálně, což je z názvu této nové strany zcela jednoznačně zřejmé.
aksalibag@seznam.cz, to je kontakt, na který může napsat každý, kdo se chce v ČGDS angažovat a jeho vztah k politice není vlažný.
www.miloslav7.blogspot.cz/ na této stránce může najít informace ten, kdo chce znát program nové strany, její stanovy a preference.Je čas, aby se politicky angažovali poctiví, čestní a spravedliví, když se podaří jich dost přesvědčit, začnou se v politice dít divy.
Založit solidní, atraktivní politickou stranu nebylo nikdy snadné, nyní hluboká vládní krize k tomu vytváří podmínky mimořádné.
 


ÓDA NA STAV POLITICKÉ SCÉNY V ČESKU

23. června 2013 v 17:35 | ing. Miloslav Dědek |  VĚDA A POLITIKA

ÓDA NA SOUČASNÝ ŽALOSTNÝ STAV POLITICKÉ SCÉNY V ČESKÉ REPUBLICE


Je trapné, když téměř každý občan ČR dobře ví,
že hospodařit se státním majetkem rádoby politici neumí.
Každý už také ví, že u nás o všem prakticky rozhodují kmotři,
kteří si při tom mastí kapsy jak se patří.
Místo toho, aby každý poctivý občan proti tomu dělal to, co umí,
téměř každý uvedený občan kecá, nic nedělá a jenom čumí.

Nad pražským hradem nám také krouží UFO,
pan prezident má směrem k němu nastavené ucho.
Prezident se snaží o nápravu politické scény ze všech sil
a z toho, jak na to reaguje většina politiků, z toho by poctivý člověk blil.
Prezident se snaží jak může
a skoro nikdo mu nepomůže.
Bídný stav demokracie v Česku by mněl přimět lidi k zamyšlení.
Na pozitivní změnu ve vývoji demokracie v Česku už mnoho času není.
Vážený pan prezident Miloš Zeman je zkušeným a moudrým politikem,
a proto v Česku v podstatě nastolil prezidentský politický systém.
Předpověď počasí dobrá není, ale na politické scéně se všechno rychle mění.
Prognóza vývoje na politické scéně v Česku momentálně velmi dobrá je
a mezi lidmi v Česku se o tom hodně diskutuje.
Věřit koalici pohádky o boji proti korupci?
Těm pohádkám můžou věřit jenom pitomci.
I když představa toho jak vláda sama se sebou proti korupci bojuje,
například jak sama sebe fackuje, zajímavá je.
Politickou scénu v Česku následující text popisuje.

Občanů, kteří důvěřují současné katastrofální vládě koalice
je žalostně málo, předčasné volby by drtivě vyhrála opozice.
Koalice se proto snaží za každou cenu prosadit volby řádné.
Opozice bezohledně prosazuje předčasné volby mimořádné.

Demokracii v ČR prospěje, když vzniknou nové politické strany.
Strany nejen s čistým štítem a programem se vznešenými ideály.
V těchto dnech vzniká ČESKÁ GLOBÁLNÍ DEMOKRATICKÁ STRANA, .
a tato strana jistě nebude jediná silná nová strana, minulostí nepoznamenaná.
ČGDS bude působit převážně v rámci vnitrostátní politiky
a při svém působení nebude používat marketinkové triky.
ČGDS bude působit významně i celosvětově, tj. globálně,
což je zřejmé z názvu této nové strany zcela jednoznačně.
aksalibag@seznam.cz, to je kontakt, na který může napsat každý,
kdo se chce v ČGDS angažovat a jeho vztah k politice není vlažný.
www.miloslav7.blogspot.cz/ na této stránce může najít informace
ten, kdo chce znát program nové strany.

čas, aby se politicky angažovali poctiví, čestní a spravedliví,
když se podaří jich dost přesvědčit, začnou se v politice dít divy.
Založit solidní, atraktivní politickou stranu nebylo nikdy snadné,
nyní hluboká vládní krize k tomu vytváří podmínky mimořádné.


PROGNÓZA BUDOUCNOSTI LIDSTVA

11. června 2013 v 13:47 | Ing. Miloslav DĚDEK |  VĚDA A POLITIKA

UNIVERZÁLNÍ NÁVOD K TVOŘIVÉMU LOGICKÉMU MYŠLENÍ

pondělí, 10. června 2013

PROGNÓZA BUDOUCNOSTI LIDSTVA

PŘÍKLAD POUŽITÍ TEORIE VŠEVÝVOJE
(JAKO PŘÍKLAD POUŽITÍ TEORIE VŠEVÝVOJE JE ZVOLENO ŘEŠENÍ PROBLÉMU NEOBYČEJNĚ ROZSÁHLÉHO, KOMPLIKOVANÉHO A SLOŽITÉHO PŮSOBENÍ MEZI LIDSTVEM A SVĚTEM, VE KTERÉM LIDSTVO ŽIJE JAKO ATOMIE JEHO STRUKTURY)

SOUČASNOST A CESTA DO BUDOUCNOSTI

SOUČASNOST
1/4 lidstva neumí číst a psát, má hlad a značná část těchto lidí umírá neléčenými nemocemi nebo hladem. Velká většina těchto lidí nemá ani představu o tom, že to není spravedlivé, že kvalita jejich života by se měla zvýšit. Svět patří se vším všudy všem lidem rovným dílem. To by určitě mělo být napsáno v základní listině lidských práv a svobod. Bylo by samozřejmě nutné zakomponovat do toho principy zásluhovosti, pomoc potřebným, mechanizmy přerozdělování atd. Názor, že kvalitu státu určuje míra zdraví a vzdělání jeho občanů a všechny další ukazatele jeho kvality jsou druhotné, by měl mít platnost pro celý svět.
1/1000 lidstva (drtivá většina z nich jsou bezohlední lidé) vládne světu pomocí zákonů, které se zdokonalují pod jejich vlivem tak, aby se poměry v podstatě zachovaly. Osobní spotřeba produktů, které všichni lidé světa vytvoří, nemá u drtivé většiny lidí z této 1/1000 meze. O tom, jak tito lidé organizují z důvodu svých bezmezných potřeb drancování surovinových zdrojů, ničení přírody a tím přirozeného prostředí nezbytného pro zdraví všeho živého, se nemá cenu rozepisovat, jsou to pořád dokola omílané informace.
O této 1/1000 lidí je třeba se trochu rozepsat, aby bylo možné popsat, jaký by měl být cílový stav. Tato 1/1000 vládne světu v organizaci, která má podobu velmi ostré, cca 4 - 6ti stupňové pyramidy, stát od státu se to odlišuje, ale to je nepodstatné.
Nejvyšší vrstva jsou lidé velkých peněz. Podstata jejich práce je zdánlivě velmi náročná, složitá, většina lidí jí moc nerozumí. S nepříliš velkou mírou nadsázky se v podstatě dá říci, že patří mezi řádné občany, kteří dodržují všechny zákony, ale peníze si vydělávají uboze, v podstatě lichvou podle zákona. Peněz mají tolik, že se jim zatím nikde neodvážili přistřihnout křídla nějakým zákonem, nepamatuji se, že by se někde něco v tomto směru realizovalo. O jejich práci se nejčastěji taktně mlčí, ale jsou to lidé soutěživí a sportovního ducha mají, zákonným způsobem se i mezi sebou okrádají, co na tom, když přitom přijde sem tam nějaká ta krize, pro ně je to jako překážka podobná překážkám v dostihovém závodu koní a jezdectví je přece sport ušlechtilý. Doufám jen, že tomu ekonomovi, kterému se konečně podaří odhalit veškeré zákonitosti trhu a podstaty vzniku těchto krizí, Nobelovu cenu neudělí, ale asi doufám marně, lidé velkých peněz mají těch peněz opravdu hodně.
Druhá vrstva už není tak čistokrevná jako vrstva první a směrem k veřejnosti pronikají z této vrstvy poměrně často zajímavé informace. Jádrem této vrstvy jsou lidé velkého obchodu. Nejsou o moc lepší než ti z vrstvy první a část z nich vydělává peníze celkem přijatelným způsobem, za který by se člověk nemusel stydět. Bohužel tato část těchto lidí nebývá moc úspěšná ve svém podnikání. Rozepisovat se o této vrstvě by bylo zbytečnou ztrátou času autora i čtenáře. Poznamenat je možné jenom to, že řešit otázku etiky velkoobchodu se zbraněmi je problematické a např. v tomto obchodu dochází k prolínání s vrstvou politické scény.
Pořadí třetí a čtvrté vrstvy bývá různé. Častěji bývají ve třetí vrstvě lidé organizující na nejvyšších pozicích velkovýrobu všeho, co lidi potřebují k životu ve vyspělých státech světa.
Vrstva politické scény je asi vrstvou nejzajímavější, hodně lidí vývoj a změny této vrstvy sleduje. Popisovat, jak si vydělávají peníze politici, by bylo nošením dříví do lesa.
Poznamenat je nutné to, že je dobré důkladně zvažovat, kdy je správné dbát na dodržování tradic, kdy je to na nic a kdy je to hloupost. Uvedu příklad: Vydáváte vědecký časopis v normální papírové podobě 2x ročně 50 let. Doba se mění, náklady rostou, technika letí dopředu, přejdete na elektronickou podobu časopisu a zachováte 50tiletou tradici půlročního vydávání při možnosti zařazovat nové odborné články Vaší vědy do časopisu denně. Dodržíte tradici za cenu toho, že zpomalíte předávání informací o Vaší vědě v průměru o ¼ roku.
Organizace mocenské struktury správy současného světa je popsaná dost povrchně, ale pro popis potřebného směru její změny je to dostatečné.
K uvedenému je třeba dodat, že nejvyšší vrstva už mnoho let působí organizovaně v rámci jednotných pravidel. (95% globalizace) = ohromná síla zájmové skupiny spojené vztahy protkanými tradicemi, druhá vrstva (cca 70%,) třetí (cca 30%).
Dál to nemá cenu odhadovat. Připomenout je možné lidi vědy (cca 90%). (Uváděná procenta jsou vyjádřením odhadu míry globalizace příslušné specializace.)

BUDOUCNOST
Mocenská organizace spravující svět, ve tvaru ostré pyramidy, by se měla změnit tak, aby měla podobu známé hory Říp, přičemž by bylo vhodné trochu změnit pořadí, v jakém jsou nad sebou jednotlivé vrstvy organizace.
Budoucnost je popsána stručně, ale snad správně. Připomenout je možné, že se čas od času stane, že i neúmyslně náhodně odhozená sněhová koule s sebou velkou lavinu strhne.

CESTA
Stručný popis cesty, přesněji možných variant různých cest a "dopravních prostředků" uvádím jen v bodech, a to proto, aby délka článku nepřesáhla únosnou míru.

I. BODY NAVRHOVANÉ CESTY (BODY PLUS) VÝBĚR JEN TĚCH ASI NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH
1. Asi 1/3 lidí na světě má možnost spolu prakticky kdykoliv komunikovat s velkou mírou spolehlivosti a přesnosti přenášených informací.
2. Migrace obyvatelstva rok od roku narůstá. Narodit se v jedné zemi, ve druhé studovat, do třetí se přestěhovat za prací a do čtvrté za účelem dožití v důchodu, je už normální.
3. Především mladí lidé v rámci internetových sociálních sítí začínají hromadně mezinárodně komunikovat.
4. Na mezinárodní jazykovou gramotnost se klade skoro všude stále větší důraz.
5. V současnosti se umí cca 5 % lidí bezprostředně domluvit v rámci cca 2/3 světa.
6. Kvalita automatického překladu psaného i mluveného slova se pořád zdokonaluje.
7. Možnost cestovat se usnadňuje.
8. Množství, kvalita a rozmanitost celosvětově používaných komunikačních prostředků roste.
9. Úroveň vzdělání, vědy, výzkumu i vývoje se zvyšuje stále větším tempem v technicky vyspělé části světa.
10. Stejným tempem, kterým se vyvíjí úroveň výroby a spotřeby vyspělé časti světa, se zvětšuje rozdíl v kvalitě života lidí v jeho vyspělé a zaostalé části.

II. BODY NAVRHOVANÉ CESTY (BODY MÍNUS) V PODSTATĚ NÁHODNÝ VÝBĚR
1. Schopnosti z globálního hlediska lokálních politiků používat velmi dovedně demagogii pro realizaci jejich zájmů mají mimořádně vysokou úroveň. Příkladem může být rozdělení ČSSR, které aktéři vykládali jako završení emancipace rozdělením malého státu na dva ještě menší celky, kterým dali lokální politici příklad celému světu, jak se to má dělat a hodně lidí se s tímto "pozitivním" výkladem výsledku jejich práce ztotožnilo. Člověk, který na tom má lví podíl, spojuje výhodně svou státní funkci s propagací a prodejem své literární tvorby, krade v mezinárodním televizním přenosu, zneužívá pravomocí své funkce k tomu, aby pomáhal svým přátelům a stále dokola opakuje neuvěřitelné nesmysly, je představitelem státu, přičemž přes to všechno téměř všichni občané k němu dál vzhlíží jako k majestátu a tohoto člověka se odvažují kritizovat pouze "drzí a nevychovaní" občané.
2. Vyžaduje mnohem větší práci a úsilí něco spojit, složit, sestavit nebo vytvořit, než něco rozbít, zničit nebo rozložit.
3. Setrvačnost stereotypů jednání, postupů a postojů.
4. Tradice jsou jednoznačně minusovou položkou. Jeden příklad už je výše uvedený. Zůstávat u tradičně zaběhnutých schémat důsledně není možné v žádné době, v současnosti je to ve většině případů postoj, který může být označen slovem "zhoubný".
5. Největšími mínusy jsou ty nejvyšší vrstvy již zmíněné mocenské pyramidy. Tyto mínusy předčí všechny již uvedené, i ty mínusy, které by měly následovat a které už uvádět nebudu, protože ty poslední jsou tak velké v porovnání s předcházejícími, že se mi zdá rozumnější odhady jejich vzájemných poměrů neuvádět.

III. NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU ZMĚNY SPRÁVY SVĚTA
Podstata řešení problému potřebné změny mocenské organizace spravující svět je jednoduchá. Prostě celosvětově působící politické strany představí lidstvu své vize, jak by měla optimální správa světa vypadat. Následně v celosvětových volbách si lidé zvolí tu vizi, kterou si budou přát.
Materiálně (technicky, ekonomicky i jinak) jsou podmínky pro práci celosvětově působících politických stran již vytvořené. Podmínky pro provedení celosvětové volby v nejbližší v úvahu připadající možné době jejich konání, budou zcela určitě existovat.
Nejrychleji vzniknou celosvětově působící politické strany, když se národní a státní strany pospojují do celků vyznávajících stejné nebo podobné hodnoty a principy. Někdo by možná dal přednost stranám nově založeným, stávající se mu mohou jevit příliš prohnilé. Já osobně bych žádnou z těchto cest neupřednostňoval, protože je určitě možné obojí.
Mně osobně by se nejvíc líbila ta cesta, kterou v nedávné minulosti naznačil jeden chemik, který se napakoval na vynálezu dynamitu. Ideální by podle mě bylo, kdyby někdo dokázal přesvědčit nositele Nobelových cen a všechny další lidi, kteří byli navrženi do soutěže o udělení této ceny, že určitě hodně prospějí lidstvu, když na nějakou dobu zasednou do přípravných výborů celosvětově vznikajících politických stran, protože potom by kvalita vytvářených vizí změny organizace správy světa určitě nebyla tolik motivována snahou uspět v politickém soutěžení pomocí marketinkových a reklamních triků.
Možná v budoucnosti vznikne jako první celosvětová strana z toho zatím neurčitého seskupení Pirátů z internetu bez pravidel. Vadí mi na nich jenom to, že se zatím soustředili převážně na přerozdělování především ve svůj prospěch. Inu, tradice jsou tradice a nejlepší je učit příkladem, což neplatí jen pro vlastní děti.

GLOBÁLNÍ ORGANIZACE SPRÁVY SVĚTA

ÚSTAVA SVĚTA (POLOTOVAR)
1. Ústavní soud, prezident a parlament budou mít sídlo v největším městě světa.
2. Každý podle mezinárodních pravidel uznávaný stát bude mít právo vysílat do dvoukomorového parlamentu 6 svých občanů, a to 3 do každé komory parlamentu, přičemž může tyto své zástupce kdykoliv vyměnit, ale tuto výměnu může provádět maximálně 3 x v průběhu jednoho kalendářního roku. Časový interval mezi po sobě následujícími schůzemi komor musí být kratší než 30 dní. Mimořádné schůze komor bude svolávat předseda příslušné komory. Písemný projev vůle svolat schůzi musí podepsat nejméně 1/5 členů komory. Schůzi bude svolávat předseda příslušné komory do 3 dnů po doručení žádosti.
3. Minimální věk členů mladší komory parlamentu bude 27 let. Mladší komora parlamentu bude obdobou sněmovny v parlamentu ČR. Minimální věk členů starší komory parlamentu bude 37 let. Starší komora parlamentu bude obdobou senátu v parlamentu ČR Maximální doba, kterou může občan každého státu působit v obou komorách parlamentu, bude neomezená.
4. V demokratickém parlamentním hlasování o celosvětově platných zákonech budou mít hlasy zástupců jednotlivých států různou sílu, a to takovou sílu, která bude přímo úměrná počtu občanů jednotlivých zastupovaných států.
5. Návrhy celosvětově platných zákonů budou předkládat mladší komoře vrcholové orgány politické moci zúčastněných států, přičemž se mohou státy při předkládání návrhů celosvětově platných zákonů sdružovat. Zákony budou schvalovány prostou většinou zúčastněných členů příslušné komory.
6. Pořadí projednávání jednotlivých celosvětově navrhovaných zákonů bude v mladší i starší komoře určováno jednak podle pořadí, v němž budou návrhy předkládány, jednak podle součtu počtu občanů států, jejichž vrcholové orgány celosvětově platný návrh zákona předložily. Před schválením zákona bude mít možnost předkladatel nebo předkladatelé zákona vzít zpět předložený návrh.
7. Prezidenta světa budou volit obě komory parlamentu společně, přičemž pouze při této volbě budou mít hlasy všech volitelů stejnou sílu. Prezident bude muset mít nejméně 40 let, bude muset mít nejméně 7 let praxe ve volené, ryze politické funkci a bude volen na dobu 7 let. Funkční období bude moci prezident po úspěšné prezidentské volbě jednou opakovat. Platnost každého celosvětově platného zákona potvrdí podpisem prezident světa. Zákon, který nepodepíše, se vrátí zpět do mladší komory parlamentu a bude platit po schválení 2/3 většinou v obou komorách parlamentu.
8. Ústavní soud bude mít 12 soudců, které budou navrhovat zvolením obě komory parlamentu. 7 soudců bude navrhovat starší komora. 5 soudců bude navrhovat mladší komora. Síla hlasu předsedy Ústavního soudu bude dvojnásobná v porovnání se sílou hlasu každého z 11 zbývajících soudců. Po návrhu komory bude každého ústavního soudce schvalovat prezident. Funkční období ústavních soudců bude dlouhé 12 let a toto funkční období bude mít možnost každý ústavní soudce po opakovaném zvolení a jmenování jednou opakovat. Minimální věk ústavních soudců bude 37 let.
9. Podat návrh na řešení rozporu zákona s ústavou bude oprávněn každý stát, který podepíše tuto celosvětovou ústavu. Součástí ústavy bude např. Listina základních práv a svobod. Změna ústavy bude platná po schválení 4/5 hlasů v mladší i starší komoře.
10. Ústavu světa schválí podpisem představitelé všech států, kteří se předtím dohodnou na věcném zajištění podmínek pro práci všech výše uvedených ústavních institucí.

GLOBÁLNÍ ORGANIZACE NAŠÍ CIVILIZACE JE NEZBYTNÁ PŘEDEVŠÍM Z NÁSLEDUJÍCÍCH DŮVODŮ
  1. Lidstvo není oficiálně centrálně globálně řízeno, a proto jeho existenci ohrožuje stále větší množství různých krizí, přičemž intenzita i četnost těchto rozmanitých krizí narůstá v přímé úměrnosti s rozvojem vědy a techniky. Mezilidské vztahy je třeba přizpůsobit materiálně technické základně světa.
  2. Sortiment všeho, co lidi ve vyspělých státech světa potřebují k uspokojování svých potřeb, roste stále se zrychlujícím tempem, přičemž téměř stagnuje pokrok v mezilidských vztazích. Jinak řečeno: "Bouřlivý rozvoj vědy a techniky se dostává do stále většího rozporu s tradicemi svázaným prováděním praktické politiky, především mezinárodní." Nadneseně řečeno: Lidstvo na politické scéně řídí dav vrcholových politiků jednotlivých států, ve kterém se čas od času větší nebo menší část davu dohodne na vykřikování víceméně nejasného hesla, kterým se potom tato část davu více či méně řídí, což má ve svém důsledku zhoubný vliv na současnost i budoucnost. S malou mírou nadsázky je možné označit stávající způsob správy světa jako téměř dokonalý chaos v prožívání současnosti i v očekávané budoucnosti naší civilizace.
  3. Naše civilizace dosud nemá jednoznačnou globální centrálu, tj. zodpovědného představitele, tj. instituci nebo občana, které by mohla jiná civilizace oslovit, a to přes to, že velké množství indicií již mnoho let nasvědčuje přítomnosti jiné civilizace na naší planetě.
Pozn. č.1: V Praze se asi před rokem sešli představitelé Pirátských stran z různých států celého světa. Pirátské strany jednotlivých států se dohodly jednak na společném politickém působení v rámci Evropské unie, jednak na společném celosvětovém působení, přičemž se dohodli především společně usilovat o zachování svobody sdílení informací na internetu a společném postupu boje proti korupci.
Pozn.: č.2: Ideální by bylo, kdyby se pokud možno co nejdříve sešli vrcholoví představitelé všech celosvětově uznávaných států, dohodli se na textu celosvětově platné ústavy a po jejím stvrzení se tento celosvětově platný zákon-ústava začala plně využívat. Nejepší by bylo, kdyby 6 zástupců každého státu v celosvětovém parlamentu určily všechny státy volbou, která by se konala ve všech státech ve shodně dohodnutém časovém termínu.

GLOBÁLNÍ ZÁKONY

Uvažovat o tom, jaká by mohla být naše současnost, kdyby se v minulosti něco stalo jinak než se skutečně stalo, například: Jak by vypadala naše současnost, kdyby se nenarodil Adolf Hitler a Vladimír Iljič Lenin, nemá praktický význam. Co se stalo, nelze odestát.
Naproti tomu uvažovat o tom, jaká by mohla být naše budoucnost, kdyby se v naší současnosti něco zásadního změnilo, například: Jak by mohla vypadat budoucnost naší civilizace, kdyby se podařilo vytvořit globální organizaci správy světa, má praktický význam. Budoucnost je možné na základě poznání chyb v minulosti plánovitě připravovat.
Pozn.: Jak je možné vytvořit globální organizaci správy světa zdola, je popsáno v části článku SOUČASNOST A CESTA DO BUDOUCNOSTI. Jak je možné vytvořit globální zprávu světa shora, je popsáno a vysvětleno v části článku GLOBÁLNÍ ORGANIZACE SPRÁVY SVĚTA. Optimální a nejrychlejší by bylo, kdyby se centrální organizace správy světa plánovitě připravovala současně zdola i shora a oba způsoby její plánovité přípravy se při vytváření centrální správy světa prolnuly. Příklady zákonů, které by mohla centrála globální správy světa, tj. světový parlament s prezidentem a dalšími celosvětovými institucemi projednat a schválit, jsou následující:

ZÁKON O SJEDNOCENÍ SVĚTOVÉHO ČASU
Jako první globální zákon by bylo vhodné z hlediska symboliky převratné kvalitativní změny, kterou by centrální globální organizace světa rozhodně byla, vypracovat, předložit, projednat a schválit zákon o sjednocení světového času, a to proto, že by se jednalo o velmi jednoduchý zákon, který by významným způsobem zvýšil efektivitu práce v řadě činností, kterými se lidé na celém světě zabývají.
ZNĚNÍ ZÁKONA: V čase 00.00 hod. 1.1. 2015 středoevropského času si všichni lidé na celém světě nařídí čas na svých hodinkách, mobilních telefonech a všech dalších časoměrných přístrojích na hodnotu 00.00 hod., čímž přestane platit rozdělení světa do 24 časových pásem a všichni lidé na celém světě se začnou řídit celosvětovým sjednoceným časem.
Pozn.: Přechod na celosvětový sjednocený čas bude samozřejmě nutné technicky připravit, tj. např. určit předem v kolik hodin bude začínat pracovní doba v jednotlivých státech, ve kterých hodinách budou mít otevřeno obchody, bude nutné připravit, tj. napsat a vydat nové jízdní řády pro všechny dopravní prostředky atd. V těch státech, ve kterých si budou chtít zachovat letní a zimní čas, budou moci při respektování sjednoceného světového času tuto zvyklost zachovat, a to změnou začátků pracovní doby v těch odvětvích hospodářství, ve kterých to bude mít z hlediska energetiky význam apod.
Argumentovat proti sjednocení světového času např. tradicí a zvykem lidí vstávat v tzv. "ranních hodinách" tj. mezi 5. a 9. hod. je možné, ale je velmi pravděpodobné, že si lidé rychle zvyknou a budou považovat za samozřejmé, že u nich jsou "ranní hodiny" např. mezi 17. a 21. hod.

ZÁKON O ZÁKAZU BANKOVNÍHO, OBCHODNÍHO A NĚKTERÝCH DALŠÍCH TAJEMSTVÍ
Živnou půdou pro organizátory korupce a podvodů je utajování toků peněz ve všech oblastech národního i mezinárodního hospodářství. Míra podvodů a korupce je přímo úměrná míře utajení toho, kdo, kdy, od koho a kolik peněz a za co dává nebo bere. Skutečná cena, tj. hodnota veškerého zboží apod., které si obchodníci a další lidé pomocí peněz směňují, je určována v tržním hospodářství tržními mechanismy s tím větší chybou, čím více se tolerují podvody a korupce ve všech oblastech života společnosti.
PODSTATA ZNĚNÍ ZÁKONA: Veškeré informace o tom, kdo, kdy, od koho, kolik peněz a
za co dostává nebo dává, tj. jaké jsou finanční toky peněz ve všech finančních, obchodních i výrobních organizacích státních i soukromých, budou zveřejňovány na příslušných internetových stránkách, které budou mít povinnost všechny uvedené organizace soustavně aktualizovat, přičemž zveřejňování všech peněžních transakcí (toků peněz-penězovodů) bude povinné pro každou z uvedených organizací, jejíž roční obrat překročí zákonem stanovený minimální limit. Porušování tohoto zákona bude přísně trestáno.

ZÁKON O NAHRAZENÍ VŠECH JEDINEČNÝCH MĚN JEDNOTLIVÝCH STÁTŮ JEDNOTNOU SVĚTOVOU MĚNOU, KTEROU BUDE NAPŘ. KORUNA
Podstata uvedeného zákona je zřejmá z jeho názvu. Rozmanitost měn na celém světě usnadňuje organizátorům podvodů a korupce beztrestně páchat jejich odsouzeníhodnou činnost. Dovedete si představit, kolik zbytečné práce odpadne ve všech peněžních ústavech až přestanou existovat všechny směnárny atd., když na celém světě budou mít všichni lidé v peněženkách stejné barevné papírky? Dovedete si představit, jak se usnadní a zmenší objem práce všech spekulantů na burzách, všech ekonomů, plánovačů, statistiků, prognostiků a lidí pracujících v podobných profesích? Představte si, jak výhodné bude platit na celém světě stejnými penězi a jak na celém světě stoupne nezaměstnanost a bude nutné současně vypracovat projednat a schválit i některý z následujících zákonů:

ZÁKON O PRACOVNÍ DOBĚ ( 1. VARIANTA)
Pracovní týden bude mít 4 po sobě následující pracovní dny, pondělí, úterý, středa a čtvrtek, po kterých budou následovat 3 dny volna, pátek, sobota, neděle.

ZÁKON O PRACOVNÍ DOBĚ (2. VARIANTA)
Délka jedné pracovní směny může být maximálně 6 hodin.

ZÁKON O PRACOVNÍ DOBĚ (3. VARIANTA)
Současně bude platit 1. i 2. varianta zákona.
Pozn.: Navrhované zákony snížením fondu týdenní pracovní doby zvýší nabídku volných pracovních míst a nezaměstnanost bude minimální. Varianta č.1 zákona o pracovní době zvýší fond pracovních míst o 1/5 stávajícího fondu pracovních míst. Varianta č. 2 zákona o pracovní době zvýší fond pracovních míst o ¼ stávajícího fondu pracovních míst.. Varianta č. 3 zákona o pracovní době zvýší fond pracovních míst 2x.
Příklady uvedených a vytyčených globálních zákonů jsou vybrány s ohledem na to, že už v naší současnosti i někteří hodně bohatí rozumní lidé přestávají spatřovat smysl života v hromadění majetku a užívání hmotných statků a ojedinělí ekonomové už přestávají respektovat kult růstu ukazatele HDP (hrubého domácího produktu), který by měl být docílen pokud možno v co největší míře, aby se příslušné ekonomiky jednotlivých států konsolidovaly směrem do neustále rostoucího blahobytu, který je zatím většinově považován za úspěch v životě jednotlivců i celých lidských společenství.
Další informace o Teorii vševývoje jsou např. na blogu.... http://www.miloslav7.blogspot.cz/

PŘÍKLAD POUŽITÍ UNIVERZÁLNÍHO NÁVODU K TVOŘÍVEMU LOGICKÉMU MYŠLENÍ Č.2

4. června 2013 v 8:03 | Ing.Miloslav Dědek
ATOMIE Č.1
LABYRINTOVÁ UCPÁVKA používaná např k těsnění hřídelů u parních turbín.

ATOMIE Č.2
ŠROUBOVÝ KOMPRESOR
¨
ATOMIE Č.1 + ATOMIE Č.2
Skloubením uvedených atomií vznikne ryze rotační spalovací motor, ve kterém jsou v ose dělené podlouhlé skřiní uloženy dva rotory, které do sebe zapadají závity, a to prakticky stejně jako do sebe zapadají závity šroubového kompresoru. Skříň má tvar dvou komolých kuželů spojených menšími podstavami. Kuželovitému tvaru skříně odpovídá tvar rotorů . Mezi rotory a skříní jsou uzavřené dutiny ve tvaru osmičky, které se při otáčení rotorů posouvají od sání k výfuku, přičemž se jejich objem postupně zmenšuje tak, že uprostřed skříně je minimální. Uprostřed skříně jsou do motoru zaústěny vstřikovací trysky nebo elektrická zapalování-
Na stejném principu je možné konstruvat všechny typy pístových objemových strojů, tj. např. kompresory nebo vývěvy.

Pozn.: Vytvoření vynálezu trvalo asi 2O let. Přihlášku vynálezu jsem podal v Ůřadu pro vynálezy a objevy v listopadu 1989. Další nformace o Teorii vševývoje jsou uvedeny např. na: www.miloslav7.blogspot.cz/


UNIÍVERZÁLNÍ NÁVOD K TVOŘIVÉMU LOGICKÉMU MYŠLENÍ

4. června 2013 v 6:12 | Ing. Miloslav Dědek

AKTUALIZOVANÝ NÁVOD UNIVERZÁLNÍHO TVŮRČÍHO LOGICKÉHO MYŠLENÍ
AKTUALIZOVANÁ TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI A PŘÍKLAD JEJÍHO POUŽITÍ

Teorie poskytuje informaci o zcela obecné zákonitosti změn a vývoje veškeré dosud poznané i nepoznané reality ve všech formách existence hmoty a energie, tj. např. vývoje a změn dosud poznané i nepoznané živé i neživé přírody, např. vývoje jedinců i různých živočišných a rostliných druhů organizmů nebo vzniku, vývoje a změn různých vědeckých disciplín i všeobecného poznání a zkušeností ve všech oblastech činnosti lidí apod. Teorii lze vnímat jako návod k univerzálnímu tvůrčímu logickému myšlení. Teorie se vztahuje na veškeré dění v minulosti, současnosti i budoucnosti Znalost uvedené teorie usnadňuje racionální řešení libovolně zvoleného problému.
Klíčová slova: atomie, reálatomie, véskutečnost , reálskutečnost, působení, reálpůsobení.
ÚVOD
Každá jazyková soustava vždy vykazuje určitou míru nedostatků z hlediska jednoznačnosti komunikace. Proto, aby informace uvedené v článku byly pokud možno srozumitelné a přesné, nebylo možné pro každý zatím nepoužívaný pojem definovat nové slovo. V případech, kdy se význam běžně používaného slova málo odlišuje od významu tohoto slova použitého při popisu a vysvětlení podstaty vševývoje reálskutečnosti, je význam takového slova v článku pokud možno přesně popsán. Nedostatky v definicích nově zavedených slov jsou nahrazeny větším množstvím příkladů.
VŠEVÝVOJ
Slovem vševývoj je označován např. veškerý vývoj a změny všeho možného i nemožného, co se vyskytovalo, vyskytuje nebo bude vyskytovat v komplexu živé i neživé přírody. Slovem vševývoj jsou označovány vývoj a změny jednotlivých organizmů, vývoj a změny všech živočišných i rostlinných druhů organizmů, vývoj a změny nejrůznějších společenství organizmů, vývoj a změny různých vědeckých nebo technických oborů např. vývoj a změny struktury a atmosféry naší planety apod.
Slovo vševývoj významově zahrnuje slova: vznik, vznikání, vývoj, vyvíjení, změny, proměny, záměny, výměny, průběh, probíhání, trvání, setrvání, přetrvávání, zanikání, zánik apod., a to podobně jako slovo činnost významově zahrnuje slova: vaření, psaní, přemýšlení, apod.
Stejně jako slovo vševývoj jsou všechna tučně vyznačená slova v následujícím textu používána výhradně v popsaném a vysvětleném významu.
VNÍMÁNÍ A POCIŤOVÁNÍ
Slovy vjemový orgán je označován každý zrakový, sluchový, čichový nebo jiný orgán kteréhokoliv organizmu, jehož prostřednictvím získává organizmus informace o něčem v jeho okolí.
Každá informace vjemových orgánů je označována slovem vjem. Jednoduché informace jsou o něčem ve svém okolí schopné přijímat nejjednodušší nebuněčné organizmy. Naproti tomu jsou nejvyspělejší dosud známé organizmy schopné přijímat současně několika svými vjemovými orgány ze svého okolí rozmanité, komplikované a obsáhlé soubory informací.
Činnost vjemových orgánů je označována jako vnímání.
Slovy pocitové ústrojí je označováno každé vnitřní ústrojí vyspělých druhů organizmů, které zprostředkovává organizmu informace o stavu některých jeho vnitřních orgánů, různých vnitřních funkcí organizmu, o tom jakou polohu má organizmus v prostoru, jakou polohu vůči organizmu zaujímají jeho pohybová ústrojí apod.
Slovem pocit je označována každá informace o stavu organizmu. Pocity jsou např. hlad, bolest, únava, ospalost apod. Pocity jsou také různé emocionální stavy, např. strach, zlost nebo radost. Některé pocity jsou ve větší nebo menší míře ovlivňovány vůli organismu, ale jsou i pocity zcela nezávislé na vůli organizmu.
Činnost pocitových ústrojí je označována jako pociťování.
VÉSKUTEČNOST
Slovo véskutečnost nahrazuje sousloví vnitřní skutečnost. Pro popis podstaty teorie je nezbytné určit, v jakém významu je používáno slovo véskutečnost.
Jediným, jednoznačně srozumitelným příkladem, jehož pomocí lze přesně popsat, co je v následujícím textu označováno slovem véskutečnost, je Vaše véskutečnost.
Do této Vaší véskutečnosti patří vše, co právě v těchto okamžicích vnímáte a pociťujete, tj. např. zvuky, které slyšíte, slova vět textu, které čtete, a všechno ostatní, co před sebou vidíte, všechny myšlenky vyjádřené ve větách čteného textu, které vstupují do Vaší véskutečnosti, což lze přesněji popsat jako slovy vyjádřené představy, které vytváří Vaše představivost. Do Vaší véskutečnosti patří v těchto okamžicích i všechny vzpomínky, které se Vám z Vaší vůle nebo nezávisle na Vaší vůli vyčleňují z Vaší paměti, všechny při tom Vámi vytvářené představy všeho, co si třeba právě v souvislosti s tímto čteným textem chcete a dokážete představit. Kromě představ, které si právě teď vytváříte, se mohou ve Vaší véskutečnosti objevovat i představy zcela nezávislé na Vaší vůli.
Vaše véskutečnost se prakticky nikdy nemůže zcela osvobodit od vnitřních pocitů, které Vás provázejí celý život.
Ve Vašich představách se může vyskytnout všechno, co se vyskytlo, proběhlo, odehrálo ve Vaší véskutečnosti v minulosti, a co se zcela nerozplynulo ve Vaší paměti, a to počínaje mlhavými představami vjemů z nejstarších okamžiků zapamatované minulosti Vašeho dětství a konče možná ještě přetrvávajícími pocity, jasnými představami a čerstvými vjemy z předcházejících okamžiků.
Ve Vaší véskutečnosti se může vyskytnout např. představa některé činnosti vykonávané v minulosti nebo činnosti, která se v minulosti uskutečňovala pouze ve Vašich představách.
Ve Vaší véskutečnosti se mohou vyskytnout také ve Vaší paměti uchované, více či méně konkrétní nebo abstraktní, realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného.
Ve Vaší véskutečnosti můžete např. vidět a vnímat Vaší levou ruku obracející stránku textu, přičemž můžete hmatem vnímat povrch této stránky.
Ve Vaší véskutečnosti můžete vidět např. Vaší pravou ruku držící mezi prsty pero, přičemž můžete pociťovat polohu ruky i se zavřenými očními víčky. Mžikové zavírání očních víček můžete ve Vaší véskutečnosti vnímat a pociťovat i v úplné tmě.
Ve Vaší véskutečnosti se mohou vyskytnout představy, které se týkají Vaší budoucnosti, kterou plánujete, připravujete, očekáváte nebo předvídáte. Představy budoucnosti můžete ve své véskutečnosti pozměňovat, doplňovat nebo je zcela změnit.
Ve Vaší véskutečnosti se mohou objevovat více či méně realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného v libovolném čase vševývoje.
Zatímco vševývoj nepřetržitě trvá, Vaše véskutečnost se pomalu rozplývá, ztrácí, mizí, když usínáte, nebo okamžitě zmizí, např. když náhle upadnete do bezvědomí. Když spíte, objevuje se Vaše véskutečnost ve snových fázích Vašeho spánku. Ve snu probíhá ve Vaší véskutečnosti zdánlivě chaotická tvorba představ skládaných z útržků vzpomínek, zkresleně pociťovaných pocitů a zkresleně vnímaných vjemů Vašeho okolí, přičemž tvorbu těchto snových představ můžete Vaší vůlí ovlivňovat jen výjimečně v malé míře při přechodu spánku do bdělého stavu.
Všechny dílčí procesy probíhající ve véskutečnostech lidí, např. pociťování tepla, vnímání zvuků, zrakové vnímání apod., probíhají v různých kombinacích současně, přičemž intenzita jednotlivých dílčích procesů se mění, bývá značně nevyrovnaná a vůlí ve větší míře málo ovlivnitelná.
Ve véskutečnostech lidí se nemohou vyskytovat tak přesné a podrobné představy pachové, obrazové nebo sluchové, které se zřejmě vyskytují ve véskutečnostech některých šelem a dravců, u kterých se vyvinuly vjemové orgány mnohem dokonalejší v porovnání s vjemovými orgány lidí.
Ve véskutečnosti člověka s vrozenou úplnou hluchotou, podobně jako ve véskutečnostech těch druhů organizmů, u kterých se nevyvinuly sluchové vjemové orgány, se nemohou vyskytovat představy zvuků. Ve véskutečnosti člověka, který se narodil úplně barvoslepý, se vyskytují v jeho představivosti jen černobílé představy.
Poměrně přesnou představu je možné si vytvořit o tom, co se v některých chvílích děje ve véskutečnostech lidí, které dobře známe. Snadno si lze představit, že na rozdíl od nás může být véskutečnost některého člověka v něčem ochuzena. Obtížnější je si představit, že véskutečnost některého člověka je v něčem jiná, odlišná, že může obsahovat oblasti, které se v naší véskutečnosti nevyskytují, oblasti, o kterých si neumíme vytvořit ani neurčitou mlhavou představu.
Někdy si lze poměrně snadno vytvořit představu o véskutečnosti živočicha, přestože se jeho organizmus výrazně odlišuje od organizmu člověka. Lze si například poměrně snadno představit, co asi vidí sova, která se na nás dívá skrz pletivo klece v zoologické zahradě. Naproti tomu je téměř nemožné vytvořit si konkrétní reálnou představu o tom, jak vidí své okolí ty druhy ptáků, které mají oči umístěné přibližně v jedné ose po stranách hlavy.
Pokud se někdo rozhodne vytvořit si ve své představivosti představu o tom, jak vidí své okolí například slepice, musí vzít v úvahu nejen umístění očí na slepičí hlavě, ale i to, že slepičí oči jsou značně vypouklé, což má souvislost s jejich velkým úhlem zorného pole.
Člověk se zrakovými vjemovými orgány slepice, který by uměl tyto zrakové vjemy vnímat slepičím způsobem, by mohl bez otáčení hlavou sledovat současně téměř celé své okolí kolem sebe, nad sebou i pod sebou.
Pro popis a vysvětlení PVR je význam slova skutečnost dostatečně určen předcházejícími příklady
REÁLSKUTEČNOST
Slovo reálskutečnost je používáno v mnohonásobně širším významu než je vytvořené slovo véskutečnost. K vytvoření přesné představy o významu slova reálskutečnost je nutné si vytvořit přesnou představu významu sousloví ideální organizmus.
Ideální organizmus má neomezeně dokonalé vjemové orgány a intelekt, je schopný vnímat všechno, co bylo, je a bude, v dosud známém prostoru i za jeho hranicemi.
Ideální organizmus je schopný vnímat cokoliv, kdekoliv, a to tak, že to může vnímat neomezeně směrem k drobným podstrukturám sledovaných objektů a neomezeně i směrem k velkým nadstrukturám sledovaných objektů, a to vše v libovolně dlouhém časovém intervalu.
Pozoruje-li ideální organizmus živý organizmus, potom může bez omezení vnímat všechny jeho fyziologické funkce v libovolně malých podrobnostech.
Uvedený ideální organizmus může např. vnímat podrobnosti neomezeně malých objektů v nekonečně velké vzdálenosti. Ideální organizmus může např. do neomezeně malých podrobností vnímat strukturu člověka včetně všech jeho fyziologických funkcí, které se projevují např. abstraktním myšlením.
Význam slova reálskutečnost: Reálskutečnost je všechno to, co může vnímat popsaný ideální organizmus.
ATOMIE
Atomie je fragment reálskutečnosti, který může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou vskutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat (člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod.) tak, že se mu jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, sestava, řetězec, shromáždění, spolčení apod., přičemž vnímání, pociťování i představování může v představivosti organizmu probíhat současně.
PŔÍKLADY ATOMIÍ
Největší atomie, které můžeme dnes celé z jedné strany pozorovat, jsou nejvzdálenější skupiny galaxií. Tato mimořádně velká hnízda galaxií jsou nejvzdálenější pozorovatelné atomie, které jsou v dosahu současných pozorovacích přístrojů. Tyto nejvzdálenější pozorovatelné atomie vymezují prostor Metagalaxie, která je největší dosud známou atomií, pozorovatelnou z jejího středu.
Atomie jsou písmena, slova, věty a je jedno, jsou-li napsaná nebo vyslovená. Atomie jsou také různé písemnosti, např. dopisy, noviny, časopisy, knihy nebo jiné nosiče informací. Atomie jsou tóny, akordy, hudební skladby nebo noty, boty, kalhoty atd. Atomie jsou voda v hrnci i kapka deště. Atomie jsou všechny předměty vyskytující se v přírodě i ve světě lidí.
Atomie jsou všechny organizmy živočišného i rostlinného původu, přičemž tyto organizmy mají strukturu složenou z rozmanitých podstruktur atomií.
U organizmů živočišného původu, u kterých se vyvinula véskutečnost, je véskutečnost atomií jejich struktury.
Atomie jsou různá společenství organizmů živočišného původu, např.: tlupa paviánů, smečka vlků, stádo bizonů, kmen indiánů, stát občanů, politická strana, klub poslanců , různá společenství, Svaz včelařů, armáda vojáků, parta zlodějů, apod.
Atomie jsou rovněž různá seskupení organizmů rostlinného původu, např. Boubínský prales, záhon cibule na zahradě nebo pole cukrové řepy.
PŘÍKLADY ATOMIÍ PŘEDSTAV I.
Jako příklady atomií představ je možné uvést všechny představy výše uvedených příkladů atomií. Jedná se vesměs o atomie, tj. fragmenty reálskutečnosti, se zcela zřetelnou materiální podstatou. Příkladem atomie představy, tj. fragmentu reálskutečnosti, která nemá zcela zřetelnou materiální podstatu, může být ve fyzice používaná představa ideálního plynu, jehož atomy nebo molekuly mají ve výpočtech nulový objem a mezimolekulové interakční síly se ve výpočtech považují za neexistující. Příklady atomií představ, postrádajících téměř úplně zřetelnou materiální podstatu, mohou být představy elementárních částic s nulovou hmotností nebo fantazijní představy pohádkových bytostí, které mohou vyčarovat zlato, stát se neviditelnými apod.
Z uvedené definice reálskutečnosti vyplývá, že všechny atomie , tj. i atomie všech představ, mají příslušnou, zcela jednoznačnou, určitou materiálovou podobu, kterou bude pravděpodobně možné někdy v budoucnosti jednoznačně popsat a určit. Atomie, která nemá materiálovou podobu, neexistuje.
REÁLATOMIE
Reálatomie je fragment reálskutečnosti, který se ideálnímu organizmu jeví jako prostorově, časově, nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, shromáždění, soustava, řetězec apod.
Jako příklady reálatomií mohou posloužit všechny výše uvedené příklady atomií. Podmnožina atomií je nepatrnou částí nekonečné množiny reálatomií.
MYŠLENÍ
Odhlédneme-li od terminologicky bezbřehé psychologie myšlení, potom lze stručně popsat to, co probíhá ve strukturách nejvyspělejších dosud známých druhů organizmů se skutečností následujícím způsobem:
V bdělém stavu v průběhu prožívání normálního dne vnímá zdravý a dospělý organizmus s véskutečností velké množství atomií ve svém okolí prostřednictvím svých vjemových orgánů, přičemž drtivá většina vjemů těchto atomií je již v atomiích představ včleněna v jeho paměti, přitom vjemy neznámých zajímavých atomií v jeho okolí včleňuje organizmus jako atomie představ do své paměti a některé známé a zajímavé atomie v jeho okolí opakovaně vnímá a jejich atomie představ ve své paměti obnovuje, doplňuje, upřesňuje apod., tj. připomíná si je. Např. zámožný občan technicky vyspělého státu vnímá velké množství atomií představ prostřednictvím atomií III. signální soustavy. III. signální soustava jsou pohyblivé obrazy, které mohou být doprovázeny atomiemi II. signální soustavy, hudbou a nejrůznějšími zvuky. Může to být televize. holografická projekce apod.
Ve své véskutečnosti může organizmus operovat vnímanými a pociťovanými atomiemi, např. používáním svého pohybového ústrojí (dospělý člověk může např. prostřednictvím atomií I., II. a III. signální soustavy operovat i atomiemi, ve kterých je atomií jejich struktury). Organizmus může dále operovat atomiemi představ některých vnímaných a pociťovaných atomií a dále může operovat atomiemi představ, které si vyčlení ze své paměti.
Organizmus může provádět všechny uvedené operace současně, každou z nich zvlášť nebo jen některé v různých kombinacích.
Člověk nemá orgán, který by mu umožňoval bezprostředně vnímat změny a sled představ v jeho představivosti, a to podobně jako je nemožné bezprostředně kontrolovat práci vrcholového kontrolního orgánu státní správy. Podobně jako je možné práci vrcholového kontrolního orgánu státní správy s časovým odstupem zkontrolovat, prostudováním záznamů jeho kontrol, může člověk ve své představivosti prostudovat změny a sled představ, které se v jeho představivosti uskutečnily a které jsou včleněné v jeho paměti.
PŮSOBENÍ
Působení mezi atomiemi může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou skutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat (člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod.) tak, že se mu jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání, vztah, ovlivňování apod. mezi atomiemi, přičemž vnímání, pociťování i představování může v představivosti organizmu probíhat současně.
Vznikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat spojováním atomií do obvykle větší struktury atomie, včleňováním jedné nebo více atomií do struktury obvykle větší atomie, vzájemným prolínáním atomií, vzájemným promísením atomií, srážením atomií, skládáním atomií, smršťováním atomií, soustřeďováním atomií, slučováním atomií, shromažďováním atomií, řetězením atomií apod. Zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat rozdělováním struktury atomie na obvykle menší atomie, vyčleňováním jedné nebo více atomií ze struktury obvykle vetší atomie, rozplýváním struktury atomie, rozpouštěním struktury atomie, rozpínáním struktury atomie, rozpojováním struktury atomie, rozkládáním struktury atomie, rozbíjením struktury atomie, rozcházením struktury atomie, rozháněním struktury atomie apod. Vznikání a zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat také prostřednictvím, zprostředkováním, pomocí, působením apod. jiných atomií. Různé varianty vznikání a zanikání působení mezi atomiemi mohou probíhat současně v různých kombinacích. Působení mezi dvěma atomiemi lze rozlišovat na jednostranné, oboustranné.
PŘÍKLADY PŮSOBENÍ
Působení mezi atomiemi může trvat různě dlouhou dobu. Např. už hodně dlouhou dobu existuje Metagalaxie, která má strukturu obsahující velké množství rozmanitých těles, která na sebe vzájemně působí gravitačními a odstředivými silami. Sluneční soustava je nepatrnou atomií Metagalaxie a tělesa v její struktuře jsou rovněž spojena působením gravitačních a odstředivých sil. O vzniku působení mezi atomiemi Metagalaxie existují zatím pouze různé teoretické představy. Naproti tomu v nepatrných časových intervalech může probíhat oboustranné působení při srážkách elementárních částic mikrosvěta. Text, který člověk čte, působí jednostranně na člověka, ale člověk na text nepůsobí, pokud si např. nezačne do textu psát poznámky. Stroj na krájení salámu působí jednostranně na šišku salámu tak, že ji rozkrájí na tenké plátky, pomineme-li to, že se stroj při jeho působení na salám opotřebovává, např. se otupuje jeho kruhový nůž. Tři lidé na sebe vzájemně působí mluvením při diskusi, ale mohou na sebe vzájemně působit také tak, že se začnou vzájemně prát. Cihly, z nichž je postavena zeď, jsou mezi sebou spojeny pevným působením malty, která s nimi tvoří strukturu atomie - zdi. Neurony v mozkové tkáni, propojené výběžky svých nerovových vláken, na sebe vzájemně působí prostřednictvím nervových impulzů.
Existenci působení mezi organizmy se skutečností prostřednictvím nenásilné jasné představy požadované činnosti (Liter. č. 4, str. 175, 211, 214.) mohu potvrdit v těch případech, kdy je pokusný organizmus se skutečností vidět a je ve vzdálenosti do 20 m. Asi před 40 lety jsem mnohokrát prováděl pokusy s uvedeným působením, které byly asi v 60 % úspěšné. U dětí předškolního věku byla úspěšnost pokusů s uvedeným působením asi 80 %, u psů asi 30 %.
Při fotbalovém utkání na sebe oboustranně působí dvě jedenáctky fotbalistů. V předvolební kampani působí politické strany převážně jednostranně na občany státu, přičemž obvykle působí také vzájemně mezi sebou. Armády znepřátelených států na sebe působí například ve válce o území. Příkladem neobyčejně obsáhlého, komplikovaného, složitého a rozmanitého působení je komplexní působení mezi lidstvem a světem, ve kterém lidstvo žije jako atomie jeho struktury.
PŘÍKLADY ATOMIÍ PŘEDSTAV II.
Jako další příklady atomií představ je možné uvést všechny výše uvedené příklady působení, které se vesměs mohou vyskytovat výhradně v představivosti lidí.
V představivosti organizmů s málo vyvinutou véskutečností, tj. především s málo vyvinutými vjemovými orgány a představivostí, žijících např. téměř v úplné tmě někde v hlubinách oceánů, se mohou vyskytovat jen velmi jednoduché atomie chuťových a hmatových představ a atomie představ působení se u nich zřejmě nevyskytují. Zcela určitě se atomie představ působení vyskytují v představivosti primátů a s velkou pravděpodobností i u dalších druhů organizmů s dobře vyvinutou véskutečností.
V představivosti lidí se mohou vyskytovat atomie řetězců na sebe navazujících představ, např. představa řečnického projevu politika- V představivosti lidí se mohou vyskytovat atomie komplikovaných a složitých seskupení představ, např. seskupení představ Einsteinovy obecné teorie relativity, představa výše uvedeného ideálního organizmu nebo představa boha a svaté trojice: "boha otce", "boha syna" a "ducha svatého" v křesťanském náboženství. Příkladem složitější logicky uspořádané soustavy atomií představ může být i v tomto článku popisovaná a vysvětlovaná teorie vševývoje reálskutečnosti.
K atomiím představ je možné poznamenat, že veškerá komunikace představ mezi lidmi se uskutečňuje prostřednictvím rozmanitých, nepřetržitě se vyvíjejících komunikačních prostředků. Přitom drtivá většina komunikovaných představ má formu v různé míře kombinovaných řetězců a seskupení představ, tj. v podstatě v různé míře kombinovaných "vyprávění příběhů" a "popisů stavů". Přitom jsou atomie představ, jejich řetězce i seskupení vždy komunikovány tak, že racionalita informací je v různé míře a poměru zkreslena fantazií, emocionalitou a použitou komunikační technikou.
ABSTRAKTNÍ MYŠLENÍ
Struktura nejvyspělejších dosud známých organizmů s véskutečností obsahuje atomii paměti, atomii vůle a atomii představivosti.
Strukturu paměti popisuje jedna starší fyziologická teorie paměti organizmů s centrální nerovovou soustavou. Tato teorie je v současné době pravděpodobně už potvrzena přímým pozorováním (měřením) nebo bude potvrzena v blízké budoucnosti.
Podle této teorie má paměť podobu různě intenzivních, různě dlouhých a různě tvarovaných nervových impulzů, které neustále obíhají paměťovými smyčkami nervových vláken, tvořených výběžky rozmanitých paměťových neuronů.
Podobnou strukturu jako paměť organizmů s vnitřní skutečností má i jejich vůle a představivost.
Působení uvedených atomií ve struktuře organizmů s véskutečností lze popsat pomocí následujícího příkladu:
Nervové impulzy z pocitového ústrojí putují nervovými vlákny do vůle organizmu. Po včlenění nervových impulzů z pocitového ústrojí do vůle organizmu se z vůle organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do paměti organizmu. Po včlenění nervových impulzů do paměti organizmu se z paměti organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do představivosti organizmu. Včleněním nervových impulzů do představivosti organizmu vznikne v představivosti organizmu nejméně jedna představa, např. představa požírání potravy u organizmu pociťujícího hlad.
Příklad tvořivého abstraktního způsobu myšlení člověka lze zjednodušeně popsat tak, že člověk svou vůlí může působit na svou paměť, která působením na jeho představivost v jeho představivosti vytvoří představy. Na svou představivost může člověk dále působit svou vůlí tak, že z paměti vyčleněné představy v jeho představivosti na sebe nechá vzájemně působit, čímž může vzniknout v představivosti člověka dosud neznámá představa, kterou může člověk působením vůle včlenit do své paměti.
Existence dosud neznámé představy v paměti člověka může mít za následek to, že člověk svou vůlí začne působit na paměť a řetězce dalších atomií v jeho struktuře tak, že vytvoří vynález, originální umělecké dílo, vědeckou teorii apod.
REÁLPŮSOBENÍ
Poslední slovo, jehož význam je pro popis podstaty teorie nezbytné popsat a vysvětlit, je slovo reálpůsobení. Reálpůsobení mezi reálatomiemi se jeví ideálnímu organizmu jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání. vztah, ovlivňování apod. mezi reálatomiemi.
Jako příklady reálpůsobení mezi reálatomiemi mohou posloužit všechny výše uvedené příklady působení mezi atomiemi. Podmnožina působení mezi atomiemi je nepatrnou částí nekonečné množiny reálpůsobení mezi reálatomiemi.
PODSTATA TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI
Podstata vševývoje reálskutečnosti spočívá v tom, že se uskutečňuje vznikáním, průběhem a zanikáním reálpůsobení mezi reálatomiemi.
Literatura
1. Druga R. a Petrovický P. (1989): Anatomie centrálního nervového systému, Fakulta všeobecného lékařství, Univerzita Karlova v Praze.
2. Funda O. A. (2009): "Filosofické tázání ve shodě se skutečností - ale jak poznat, co je skutečnost? Otazník nad filosofií." Filosofie dnes (1): 7 - 33.
3. Materna P. , Kmuníček V. (2011) "Pojmy aneb co bylo dříve" Filosofický časopis, číslo (7) 733 - 747.
4. Kafka B. (1947) Nové základy experimentální psychologie, Duševědné výzkumy a objevy, nákladem autora-tiskem Al. Kubáskové v České Skalici.
5. Hyne S., Klinerová V. (2010) "Neurobiologie paměti" Československá fyziologie (2) 44-47
¨
PŘÍKLAD POUŽITÍ TEORIE VŠEVÝVOJE
Příkladem použití teorie je řešení technického problému vytvoření nryze rotačního spalovacího motoru, který může nahradit pístové spalovací motory.
ATOMIE Č.1
Labyrintová ucpávka, která se používá k těsnění rotujících hřídelů např. u parních turbin.
ATOMIE Č.2
Šroubový kompresor
ATOMIE Č.1 + ATOMIE Č.2
Skloubením uvedených atomií vznikne ryze rotační spalovací motor se dvěma rotory uloženými v dělené skříni ve tvaru dvou komolých kuželů,
které jsou spojeny k sobě menšími základnami.
Při rotaci do sebe zapadajících rotorů, se v dutinách ve tvaru osmičky postupujících z jedné strany skříně na druhou stranu skříně postupně zmenšuje objem při pohybu do středu skříně a postupně zvětšuje objem při pohybu k druhé straně skříně. V nejužší části skříně je umístěno vstříkování paliva nebo zapalování směsi.
Princip kontinuální změny objemu v popsaném ryze rotačním motoru lze využít i ke konstrukci kompresoru nebo vývěvy.
Pozn.: Vynález vznikal v průběhu cca 20 let. Přihláška byla podána na UVO v roce 1989. Autorem vynálezu je Ing. Miloslav Dědek. Další nformace o Teorii vševývoje jsou uvedeny např. na: www.miloslav7.blogspot.cz/

UNIVERZÁLNÍHO NÁVODU K TVOŘIVÉMU LOGICKÉMU MYŠLENÍ (AKTUALIZACE Č.1)

4. června 2013 v 3:51 | Ing. Miloslav Dědek

AKTUALIZOVANÝ NÁVOD K UNIVERZÁLNÍMU TVOŘIVÉMU LOGICKÉMU MYŠLENÍ

Čtvrtek v 13:27 | Miloslav Dědek | VĚDA , TECHNIKA, POLITIKA

AKTUALIZOVANÁ TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI A PŘÍKLAD JEJÍHO POUŽITÍ

ABSTRAKT
Teorie poskytuje informaci o zcela obecné zákonitosti změn a vývoje veškeré dosud poznané i nepoznané reality ve všech formách existence hmoty a energie, tj. např. vývoje a změn dosud poznané i nepoznané živé i neživé přírody, např. vývoje jedinců i různých živočišných a rostliných druhů organizmů nebo vzniku, vývoje a změn různých vědeckých disciplín i všeobecného poznání a zkušeností ve všech oblastech činnosti lidí apod. Teorii lze vnímat jako návod k univerzálnímu tvůrčímu logickému myšlení. Teorie se vztahuje na veškeré dění v minulosti, současnosti i budoucnosti Znalost uvedené teorie usnadňuje racionální řešení libovolně zvoleného problému.
Klíčová slova: atomie, reálatomie, véskutečnost , reálskutečnost, působení, reálpůsobení.
ÚVOD
Každá jazyková soustava vždy vykazuje určitou míru nedostatků z hlediska jednoznačnosti komunikace. Proto, aby informace uvedené v článku byly pokud možno srozumitelné a přesné, nebylo možné pro každý zatím nepoužívaný pojem definovat nové slovo. V případech, kdy se význam běžně používaného slova málo odlišuje od významu tohoto slova použitého při popisu a vysvětlení podstaty vševývoje reálskutečnosti, je význam takového slova v článku pokud možno přesně popsán. Nedostatky v definicích nově zavedených slov jsou nahrazeny větším množstvím příkladů.
Podstata teorie vševývoje reálskutečnosti je v článku označována zkratkou PVR.
VŠEVÝVOJ
Slovem vševývoj je označován např. veškerý vývoj a změny všeho možného i nemožného, co se vyskytovalo, vyskytuje nebo bude vyskytovat v komplexu živé i neživé přírody. Slovem vševývoj jsou označovány vývoj a změny jednotlivých organizmů, vývoj a změny všech živočišných i rostlinných druhů organizmů, vývoj a změny nejrůznějších společenství organizmů, vývoj a změny různých vědeckých nebo technických oborů např. vývoj a změny struktury a atmosféry naší planety apod.
Slovo vševývoj významově zahrnuje slova: vznik, vznikání, vývoj, vyvíjení, změny, proměny, záměny, výměny, průběh, probíhání, trvání, setrvání, přetrvávání, zanikání, zánik apod., a to podobně jako slovo činnost významově zahrnuje slova: vaření, psaní, přemýšlení, apod.
Stejně jako slovo vševývoj jsou všechna tučně vyznačená slova v následujícím textu používána výhradně v popsaném a vysvětleném významu.
VNÍMÁNÍ A POCIŤOVÁNÍ
Slovy vjemový orgán je označován každý zrakový, sluchový, čichový nebo jiný orgán kteréhokoliv organizmu, jehož prostřednictvím získává organizmus informace o něčem v jeho okolí.
Každá informace vjemových orgánů je označována slovem vjem. Jednoduché informace jsou o něčem ve svém okolí schopné přijímat nejjednodušší nebuněčné organizmy. Naproti tomu jsou nejvyspělejší dosud známé organizmy schopné přijímat současně několika svými vjemovými orgány ze svého okolí rozmanité, komplikované a obsáhlé soubory informací.
Činnost vjemových orgánů je označována jako vnímání.
Slovy pocitové ústrojí je označováno každé vnitřní ústrojí vyspělých druhů organizmů, které zprostředkovává organizmu informace o stavu některých jeho vnitřních orgánů, různých vnitřních funkcí organizmu, o tom jakou polohu má organizmus v prostoru, jakou polohu vůči organizmu zaujímají jeho pohybová ústrojí apod.
Slovem pocit je označována každá informace o stavu organizmu. Pocity jsou např. hlad, bolest, únava, ospalost apod. Pocity jsou také různé emocionální stavy, např. strach, zlost nebo radost. Některé pocity jsou ve větší nebo menší míře ovlivňovány vůli organismu, ale jsou i pocity zcela nezávislé na vůli organizmu.
Činnost pocitových ústrojí je označována jako pociťování.
VÉSKUTEČNOST
Slovo véskutečnost nahrazuje sousloví vnitřní skutečnost Pro popis podstaty teorie je nezbytné určit, v jakém významu je používáno slovo véskutečnost.
Jediným, jednoznačně srozumitelným příkladem, jehož pomocí lze přesně popsat, co je v následujícím textu označováno slovem véskutečnost, je Vaše véskutečnost.
Do této Vaší véskutečnosti patří vše, co právě v těchto okamžicích vnímáte a pociťujete, tj. např. zvuky, které slyšíte, slova vět textu, které čtete, a všechno ostatní, co před sebou vidíte, všechny myšlenky vyjádřené ve větách čteného textu, které vstupují do Vaší véskutečnosti, což lze přesněji popsat jako slovy vyjádřené představy, které vytváří Vaše představivost. Do Vaší véskutečnosti patří v těchto okamžicích i všechny vzpomínky, které se Vám z Vaší vůle nebo nezávisle na Vaší vůli vyčleňují z Vaší paměti, všechny při tom Vámi vytvářené představy všeho, co si třeba právě v souvislosti s tímto čteným textem chcete a dokážete představit. Kromě představ, které si právě teď vytváříte, se mohou ve Vaší véskutečnosti objevovat i představy zcela nezávislé na Vaší vůli.
Vaše véskutečnost se prakticky nikdy nemůže zcela osvobodit od vnitřních pocitů, které Vás provázejí celý život.
Ve Vašich představách se může vyskytnout všechno, co se vyskytlo, proběhlo, odehrálo ve Vaší véskutečnosti v minulosti, a co se zcela nerozplynulo ve Vaší paměti, a to počínaje mlhavými představami vjemů z nejstarších okamžiků zapamatované minulosti Vašeho dětství a konče možná ještě přetrvávajícími pocity, jasnými představami a čerstvými vjemy z předcházejících okamžiků.
Ve Vaší véskutečnosti se může vyskytnout např. představa některé činnosti vykonávané v minulosti nebo činnosti, která se v minulosti uskutečňovala pouze ve Vašich představách.
Ve Vaší véskutečnosti se mohou vyskytnout také ve Vaší paměti uchované, více či méně konkrétní nebo abstraktní, realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného.
Ve Vaší véskutečnosti můžete např. vidět a vnímat Vaší levou ruku obracející stránku textu, přičemž můžete hmatem vnímat povrch této stránky.
Ve Vaší véskutečnosti můžete vidět např. Vaší pravou ruku držící mezi prsty pero, přičemž můžete pociťovat polohu ruky i se zavřenými očními víčky. Mžikové zavírání očních víček můžete ve Vaší véskutečnosti vnímat a pociťovat i v úplné tmě.
Ve Vaší véskutečnosti se mohou vyskytnout představy, které se týkají Vaší budoucnosti, kterou plánujete, připravujete, očekáváte nebo předvídáte. Představy budoucnosti můžete ve své véskutečnosti pozměňovat, doplňovat nebo je zcela změnit.
Ve Vaší véskutečnosti se mohou objevovat více či méně realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného v libovolném čase vševývoje.
Zatímco vševývoj nepřetržitě trvá, Vaše véskutečnost se pomalu rozplývá, ztrácí, mizí, když usínáte, nebo okamžitě zmizí, např. když náhle upadnete do bezvědomí. Když spíte, objevuje se Vaše véskutečnost ve snových fázích Vašeho spánku. Ve snu probíhá ve Vaší véskutečnosti zdánlivě chaotická tvorba představ skládaných z útržků vzpomínek, zkresleně pociťovaných pocitů a zkresleně vnímaných vjemů Vašeho okolí, přičemž tvorbu těchto snových představ můžete Vaší vůlí ovlivňovat jen výjimečně v malé míře při přechodu spánku do bdělého stavu.
Všechny dílčí procesy probíhající ve véskutečnostech lidí, např. pociťování tepla, vnímání zvuků, zrakové vnímání apod., probíhají v různých kombinacích současně, přičemž intenzita jednotlivých dílčích procesů se mění, bývá značně nevyrovnaná a vůlí ve větší míře málo ovlivnitelná.
Ve véskutečnostech lidí se nemohou vyskytovat tak přesné a podrobné představy pachové, obrazové nebo sluchové, které se zřejmě vyskytují ve véskutečnostech některých šelem a dravců, u kterých se vyvinuly vjemové orgány mnohem dokonalejší v porovnání s vjemovými orgány lidí.
Ve véskutečnosti člověka s vrozenou úplnou hluchotou, podobně jako ve véskutečnostech těch druhů organizmů, u kterých se nevyvinuly sluchové vjemové orgány, se nemohou vyskytovat představy zvuků. Ve véskutečnosti člověka, který se narodil úplně barvoslepý, se vyskytují v jeho představivosti jen černobílé představy.
Poměrně přesnou představu je možné si vytvořit o tom, co se v některých chvílích děje ve véskutečnostech lidí, které dobře známe. Snadno si lze představit, že na rozdíl od nás může být véskutečnost některého člověka v něčem ochuzena. Obtížnější je si představit, že véskutečnost některého člověka je v něčem jiná, odlišná, že může obsahovat oblasti, které se v naší véskutečnosti nevyskytují, oblasti, o kterých si neumíme vytvořit ani neurčitou mlhavou představu.
Někdy si lze poměrně snadno vytvořit představu o véskutečnosti živočicha, přestože se jeho organizmus výrazně odlišuje od organizmu člověka. Lze si například poměrně snadno představit, co asi vidí sova, která se na nás dívá skrz pletivo klece v zoologické zahradě. Naproti tomu je téměř nemožné vytvořit si konkrétní reálnou představu o tom, jak vidí své okolí ty druhy ptáků, které mají oči umístěné přibližně v jedné ose po stranách hlavy.
Pokud se někdo rozhodne vytvořit si ve své představivosti představu o tom, jak vidí své okolí například slepice, musí vzít v úvahu nejen umístění očí na slepičí hlavě, ale i to, že slepičí oči jsou značně vypouklé, což má souvislost s jejich velkým úhlem zorného pole.
Člověk se zrakovými vjemovými orgány slepice, který by uměl tyto zrakové vjemy vnímat slepičím způsobem, by mohl bez otáčení hlavou sledovat současně téměř celé své okolí kolem sebe, nad sebou i pod sebou.
Pro popis a vysvětlení PVR je význam slova skutečnost dostatečně určen předcházejícími příklady
REÁLSKUTEČNOST
Slovo reálskutečnost je používáno v mnohonásobně širším významu než je vytvořené slovo véskutečnost. K vytvoření přesné představy o významu slova reálskutečnost je nutné si vytvořit přesnou představu významu sousloví ideální organizmus.
Ideální organizmus má neomezeně dokonalé vjemové orgány a intelekt, je schopný vnímat všechno, co bylo, je a bude, v dosud známém prostoru i za jeho hranicemi.
Ideální organizmus je schopný vnímat cokoliv, kdekoliv, a to tak, že to může vnímat neomezeně směrem k drobným podstrukturám sledovaných objektů a neomezeně i směrem k velkým nadstrukturám sledovaných objektů, a to vše v libovolně dlouhém časovém intervalu.
Pozoruje-li ideální organizmus živý organizmus, potom může bez omezení vnímat všechny jeho fyziologické funkce v libovolně malých podrobnostech.
Uvedený ideální organizmus může např. vnímat podrobnosti neomezeně malých objektů v nekonečně velké vzdálenosti. Ideální organizmus může např. do neomezeně malých podrobností vnímat strukturu člověka včetně všech jeho fyziologických funkcí, které se projevují např. abstraktním myšlením.
Význam slova reálskutečnost: Reálskutečnost je všechno to, co může vnímat popsaný ideální organizmus.
ATOMIE
Atomie je fragment reálskutečnosti, který může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou vskutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat (člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod.) tak, že se mu jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, sestava, řetězec, shromáždění, spolčení apod., přičemž vnímání, pociťování i představování může v představivosti organizmu probíhat současně.
PŔÍKLADY ATOMIÍ
Největší atomie, které můžeme dnes celé z jedné strany pozorovat, jsou nejvzdálenější skupiny galaxií. Tato mimořádně velká hnízda galaxií jsou nejvzdálenější pozorovatelné atomie, které jsou v dosahu současných pozorovacích přístrojů. Tyto nejvzdálenější pozorovatelné atomie vymezují prostor Metagalaxie, která je největší dosud známou atomií, pozorovatelnou z jejího středu.
Atomie jsou písmena, slova, věty a je jedno, jsou-li napsaná nebo vyslovená. Atomie jsou také různé písemnosti, např. dopisy, noviny, časopisy, knihy nebo jiné nosiče informací. Atomie jsou tóny, akordy, hudební skladby nebo noty, boty, kalhoty atd. Atomie jsou voda v hrnci i kapka deště. Atomie jsou všechny předměty vyskytující se v přírodě i ve světě lidí.
Atomie jsou všechny organizmy živočišného i rostlinného původu, přičemž tyto organizmy mají strukturu složenou z rozmanitých podstruktur atomií.
U organizmů živočišného původu, u kterých se vyvinula véskutečnost, je véskutečnost atomií jejich struktury.
Atomie jsou různá společenství organizmů živočišného původu, např.: tlupa paviánů, smečka vlků, stádo bizonů, kmen indiánů, stát občanů, politická strana, klub poslanců , různá společenství, Svaz včelařů, armáda vojáků, parta zlodějů, apod.
Atomie jsou rovněž různá seskupení organizmů rostlinného původu, např. Boubínský prales, záhon cibule na zahradě nebo pole cukrové řepy.
PŘÍKLADY ATOMIÍ PŘEDSTAV I.
Jako příklady atomií představ je možné uvést všechny představy výše uvedených příkladů atomií. Jedná se vesměs o atomie, tj. fragmenty reálskutečnosti, se zcela zřetelnou materiální podstatou. Příkladem atomie představy, tj. fragmentu reálskutečnosti, která nemá zcela zřetelnou materiální podstatu, může být ve fyzice používaná představa ideálního plynu, jehož atomy nebo molekuly mají ve výpočtech nulový objem a mezimolekulové interakční síly se ve výpočtech považují za neexistující. Příklady atomií představ, postrádajících téměř úplně zřetelnou materiální podstatu, mohou být představy elementárních částic s nulovou hmotností nebo fantazijní představy pohádkových bytostí, které mohou vyčarovat zlato, stát se neviditelnými apod.
Z uvedené definice reálskutečnosti vyplývá, že všechny atomie , tj. i atomie všech představ, mají příslušnou, zcela jednoznačnou, určitou materiálovou podobu, kterou bude pravděpodobně možné někdy v budoucnosti jednoznačně popsat a určit. Atomie, která nemá materiálovou podobu, neexistuje.
REÁLATOMIE
Reálatomie je fragment reálskutečnosti, který se ideálnímu organizmu jeví jako prostorově, časově, nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, shromáždění, soustava, řetězec apod.
Jako příklady reálatomií mohou posloužit všechny výše uvedené příklady atomií. Podmnožina atomií je nepatrnou částí nekonečné množiny reálatomií.
MYŠLENÍ
Odhlédneme-li od terminologicky bezbřehé psychologie myšlení, potom lze stručně popsat to, co probíhá ve strukturách nejvyspělejších dosud známých druhů organizmů se skutečností následujícím způsobem:
V bdělém stavu v průběhu prožívání normálního dne vnímá zdravý a dospělý organizmus s véskutečností velké množství atomií ve svém okolí prostřednictvím svých vjemových orgánů, přičemž drtivá většina vjemů těchto atomií je již v atomiích představ včleněna v jeho paměti, přitom vjemy neznámých zajímavých atomií v jeho okolí včleňuje organizmus jako atomie představ do své paměti a některé známé a zajímavé atomie v jeho okolí opakovaně vnímá a jejich atomie představ ve své paměti obnovuje, doplňuje, upřesňuje apod., tj. připomíná si je. Např. zámožný občan technicky vyspělého státu vnímá velké množství atomií představ prostřednictvím atomií III. signální soustavy. III. signální soustava jsou pohyblivé obrazy, které mohou být doprovázeny atomiemi II. signální soustavy, hudbou a nejrůznějšími zvuky. Může to být televize. holografická projekce apod.
Ve své véskutečnosti může organizmus operovat vnímanými a pociťovanými atomiemi, např. používáním svého pohybového ústrojí (dospělý člověk může např. prostřednictvím atomií I., II. a III. signální soustavy operovat i atomiemi, ve kterých je atomií jejich struktury). Organizmus může dále operovat atomiemi představ některých vnímaných a pociťovaných atomií a dále může operovat atomiemi představ, které si vyčlení ze své paměti.
Organizmus může provádět všechny uvedené operace současně, každou z nich zvlášť nebo jen některé v různých kombinacích.
Člověk nemá orgán, který by mu umožňoval bezprostředně vnímat změny a sled představ v jeho představivosti, a to podobně jako je nemožné bezprostředně kontrolovat práci vrcholového kontrolního orgánu státní správy. Podobně jako je možné práci vrcholového kontrolního orgánu státní správy s časovým odstupem zkontrolovat, prostudováním záznamů jeho kontrol, může člověk ve své představivosti prostudovat změny a sled představ, které se v jeho představivosti uskutečnily a které jsou včleněné v jeho paměti.
PŮSOBENÍ
Působení mezi atomiemi může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou skutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat (člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod.) tak, že se mu jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání, vztah, ovlivňování apod. mezi atomiemi, přičemž vnímání, pociťování i představování může v představivosti organizmu probíhat současně.
Vznikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat spojováním atomií do obvykle větší struktury atomie, včleňováním jedné nebo více atomií do struktury obvykle větší atomie, vzájemným prolínáním atomií, vzájemným promísením atomií, srážením atomií, skládáním atomií, smršťováním atomií, soustřeďováním atomií, slučováním atomií, shromažďováním atomií, řetězením atomií apod. Zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat rozdělováním struktury atomie na obvykle menší atomie, vyčleňováním jedné nebo více atomií ze struktury obvykle vetší atomie, rozplýváním struktury atomie, rozpouštěním struktury atomie, rozpínáním struktury atomie, rozpojováním struktury atomie, rozkládáním struktury atomie, rozbíjením struktury atomie, rozcházením struktury atomie, rozháněním struktury atomie apod. Vznikání a zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat také prostřednictvím, zprostředkováním, pomocí, působením apod. jiných atomií. Různé varianty vznikání a zanikání působení mezi atomiemi mohou probíhat současně v různých kombinacích. Působení mezi dvěma atomiemi lze rozlišovat na jednostranné, oboustranné.
PŘÍKLADY PŮSOBENÍ
Působení mezi atomiemi může trvat různě dlouhou dobu. Např. už hodně dlouhou dobu existuje Metagalaxie, která má strukturu obsahující velké množství rozmanitých těles, která na sebe vzájemně působí gravitačními a odstředivými silami. Sluneční soustava je nepatrnou atomií Metagalaxie a tělesa v její struktuře jsou rovněž spojena působením gravitačních a odstředivých sil. O vzniku působení mezi atomiemi Metagalaxie existují zatím pouze různé teoretické představy. Naproti tomu v nepatrných časových intervalech může probíhat oboustranné působení při srážkách elementárních částic mikrosvěta. Text, který člověk čte, působí jednostranně na člověka, ale člověk na text nepůsobí, pokud si např. nezačne do textu psát poznámky. Stroj na krájení salámu působí jednostranně na šišku salámu tak, že ji rozkrájí na tenké plátky, pomineme-li to, že se stroj při jeho působení na salám opotřebovává, např. se otupuje jeho kruhový nůž. Tři lidé na sebe vzájemně působí mluvením při diskusi, ale mohou na sebe vzájemně působit také tak, že se začnou vzájemně prát. Cihly, z nichž je postavena zeď, jsou mezi sebou spojeny pevným působením malty, která s nimi tvoří strukturu atomie - zdi. Neurony v mozkové tkáni, propojené výběžky svých nerovových vláken, na sebe vzájemně působí prostřednictvím nervových impulzů.
Existenci působení mezi organizmy se skutečností prostřednictvím nenásilné jasné představy požadované činnosti (Liter. č. 4, str. 175, 211, 214.) mohu potvrdit v těch případech, kdy je pokusný organizmus se skutečností vidět a je ve vzdálenosti do 20 m. Asi před 40 lety jsem mnohokrát prováděl pokusy s uvedeným působením, které byly asi v 60 % úspěšné. U dětí předškolního věku byla úspěšnost pokusů s uvedeným působením asi 80 %, u psů asi 30 %.
Při fotbalovém utkání na sebe oboustranně působí dvě jedenáctky fotbalistů. V předvolební kampani působí politické strany převážně jednostranně na občany státu, přičemž obvykle působí také vzájemně mezi sebou. Armády znepřátelených států na sebe působí například ve válce o území. Příkladem neobyčejně obsáhlého, komplikovaného, složitého a rozmanitého působení je komplexní působení mezi lidstvem a světem, ve kterém lidstvo žije jako atomie jeho struktury.
PŘÍKLADY ATOMIÍ PŘEDSTAV II.
Jako další příklady atomií představ je možné uvést všechny výše uvedené příklady působení, které se vesměs mohou vyskytovat výhradně v představivosti lidí.
V představivosti organizmů s málo vyvinutou véskutečností, tj. především s málo vyvinutými vjemovými orgány a představivostí, žijících např. téměř v úplné tmě někde v hlubinách oceánů, se mohou vyskytovat jen velmi jednoduché atomie chuťových a hmatových představ a atomie představ působení se u nich zřejmě nevyskytují. Zcela určitě se atomie představ působení vyskytují v představivosti primátů a s velkou pravděpodobností i u dalších druhů organizmů s dobře vyvinutou véskutečností.
V představivosti lidí se mohou vyskytovat atomie řetězců na sebe navazujících představ, např. představa řečnického projevu politika, kterou má politik připravenou před projevem k občanům shromážděným na Václavském náměstí v Praze. V představivosti lidí se mohou vyskytovat atomie komplikovaných a složitých seskupení představ, např. seskupení představ Einsteinovy obecné teorie relativity, představa výše uvedeného ideálního organizmu nebo představa boha a svaté trojice: "boha otce", "boha syna" a "ducha svatého" v křesťanském náboženství. Příkladem složitější logicky uspořádané soustavy atomií představ může být i v tomto článku popisovaná a vysvětlovaná teorie vševývoje reálskutečnosti.
K atomiím představ je možné poznamenat, že veškerá komunikace představ mezi lidmi se uskutečňuje prostřednictvím rozmanitých, nepřetržitě se vyvíjejících komunikačních prostředků. Přitom drtivá většina komunikovaných představ má formu v různé míře kombinovaných řetězců a seskupení představ, tj. v podstatě v různé míře kombinovaných "vyprávění příběhů" a "popisů stavů". Přitom jsou atomie představ, jejich řetězce i seskupení vždy komunikovány tak, že racionalita informací je v různé míře a poměru zkreslena fantazií, emocionalitou a použitou komunikační technikou.
ABSTRAKTNÍ MYŠLENÍ
Struktura nejvyspělejších dosud známých organizmů s véskutečností obsahuje atomii paměti, atomii vůle a atomii představivosti.
Strukturu paměti popisuje jedna starší fyziologická teorie paměti organizmů s centrální nerovovou soustavou. Tato teorie je v současné době pravděpodobně už potvrzena přímým pozorováním (měřením) nebo bude potvrzena v blízké budoucnosti.
Podle této teorie má paměť podobu různě intenzivních, různě dlouhých a různě tvarovaných nervových impulzů, které neustále obíhají paměťovými smyčkami nervových vláken, tvořených výběžky rozmanitých paměťových neuronů.
Podobnou strukturu jako paměť organizmů s vnitřní skutečností má i jejich vůle a představivost.
Působení uvedených atomií ve struktuře organizmů s véskutečností lze popsat pomocí následujícího příkladu:
Nervové impulzy z pocitového ústrojí putují nervovými vlákny do vůle organizmu. Po včlenění nervových impulzů z pocitového ústrojí do vůle organizmu se z vůle organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do paměti organizmu. Po včlenění nervových impulzů do paměti organizmu se z paměti organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do představivosti organizmu. Včleněním nervových impulzů do představivosti organizmu vznikne v představivosti organizmu nejméně jedna představa, např. představa požírání potravy u organizmu pociťujícího hlad.
Příklad tvořivého abstraktního způsobu myšlení člověka lze zjednodušeně popsat tak, že člověk svou vůlí může působit na svou paměť, která působením na jeho představivost v jeho představivosti vytvoří představy. Na svou představivost může člověk dále působit svou vůlí tak, že z paměti vyčleněné představy v jeho představivosti na sebe nechá vzájemně působit, čímž může vzniknout v představivosti člověka dosud neznámá představa, kterou může člověk působením vůle včlenit do své paměti.
Existence dosud neznámé představy v paměti člověka může mít za následek to, že člověk svou vůlí začne působit na paměť a řetězce dalších atomií v jeho struktuře tak, že vytvoří vynález, originální umělecké dílo, vědeckou teorii apod.
REÁLPŮSOBENÍ
Poslední slovo, jehož význam je pro popis podstaty teorie nezbytné popsat a vysvětlit, je slovo reálpůsobení. Reálpůsobení mezi reálatomiemi se jeví ideálnímu organizmu jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání. vztah, ovlivňování apod. mezi reálatomiemi.
Jako příklady reálpůsobení mezi reálatomiemi mohou posloužit všechny výše uvedené příklady působení mezi atomiemi. Podmnožina působení mezi atomiemi je nepatrnou částí nekonečné množiny reálpůsobení mezi reálatomiemi.
PODSTATA TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI
Podstata vševývoje reálskutečnosti spočívá v tom, že se uskutečňuje vznikáním, průběhem a zanikáním reálpůsobení mezi reálatomiemi.
Literatura
1. Druga R. a Petrovický P. (1989): Anatomie centrálního nervového systému, Fakulta všeobecného lékařství, Univerzita Karlova v Praze.
2. Funda O. A. (2009): "Filosofické tázání ve shodě se skutečností - ale jak poznat, co je skutečnost? Otazník nad filosofií." Filosofie dnes (1): 7 - 33.
3. Materna P. , Kmuníček V. (2011) "Pojmy aneb co bylo dříve" Filosofický časopis, číslo (7) 733 - 747.
4. Kafka B. (1947) Nové základy experimentální psychologie, Duševědné výzkumy a objevy, nákladem autora-tiskem Al. Kubáskové v České Skalici.
5. Hyne S., Klinerová V. (2010) "Neurobiologie paměti" Československá fyziologie (2) 44-47
¨
PŘÍKLAD POUŽITÍ TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI

AKTUALIZOVANÁ TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI (druhá část článku)

30. května 2013 v 13:40 | Miloslav Dědek |  VĚDA A POLITIKA

SOUČASNOST
1/4 lidstva neumí číst a psát, má hlad a značná část těchto lidí umírá neléčenými nemocemi nebo hladem. Velká většina těchto lidí nemá ani představu o tom, že to není spravedlivé, že kvalita jejich života by se měla zvýšit. Svět patří se vším všudy všem lidem rovným dílem. To by určitě mělo být napsáno v základní listině lidských práv a svobod. Bylo by samozřejmě nutné zakomponovat do toho principy zásluhovosti, pomoc potřebným, mechanizmy přerozdělování atd. Názor, že kvalitu státu určuje míra zdraví a vzdělání jeho občanů a všechny další ukazatele jeho kvality jsou druhotné, by měl mít platnost pro celý svět.
1/1000 lidstva (drtivá většina z nich jsou bezohlední lidé) vládne světu pomocí zákonů, které se zdokonalují pod jejich vlivem tak, aby se poměry v podstatě zachovaly. Osobní spotřeba produktů, které všichni lidé světa vytvoří, nemá u drtivé většiny lidí z této 1/1000 meze. O tom, jak tito lidé organizují z důvodu svých bezmezných potřeb drancování surovinových zdrojů, ničení přírody a tím přirozeného prostředí nezbytného pro zdraví všeho živého, se nemá cenu rozepisovat, jsou to pořád dokola omílané informace.
O této 1/1000 lidí je třeba se trochu rozepsat, aby bylo možné popsat, jaký by měl být cílový stav. Tato 1/1000 vládne světu v organizaci, která má podobu velmi ostré, cca 4 - 6ti stupňové pyramidy, stát od státu se to odlišuje, ale to je nepodstatné.
Nejvyšší vrstva jsou lidé velkých peněz. Podstata jejich práce je zdánlivě velmi náročná, složitá, většina lidí jí moc nerozumí. S nepříliš velkou mírou nadsázky se v podstatě dá říci, že patří mezi řádné občany, kteří dodržují všechny zákony, ale peníze si vydělávají uboze, v podstatě lichvou podle zákona. Peněz mají tolik, že se jim zatím nikde neodvážili přistřihnout křídla nějakým zákonem, nepamatuji se, že by se někde něco v tomto směru realizovalo. O jejich práci se nejčastěji taktně mlčí, ale jsou to lidé soutěživí a sportovního ducha mají, zákonným způsobem se i mezi sebou okrádají, co na tom, když přitom přijde sem tam nějaká ta krize, pro ně je to jako překážka podobná překážkám v dostihovém závodu koní a jezdectví je přece sport ušlechtilý. Doufám jen, že tomu ekonomovi, kterému se konečně podaří odhalit veškeré zákonitosti trhu a podstaty vzniku těchto krizí, Nobelovu cenu neudělí, ale asi doufám marně, lidé velkých peněz mají těch peněz opravdu hodně.
Druhá vrstva už není tak čistokrevná jako vrstva první a směrem k veřejnosti pronikají z této vrstvy poměrně často zajímavé informace. Jádrem této vrstvy jsou lidé velkého obchodu. Nejsou o moc lepší než ti z vrstvy první a část z nich vydělává peníze celkem přijatelným způsobem, za který by se člověk nemusel stydět. Bohužel tato část těchto lidí nebývá moc úspěšná ve svém podnikání. Rozepisovat se o této vrstvě by bylo zbytečnou ztrátou času autora i čtenáře. Poznamenat je možné jenom to, že řešit otázku etiky velkoobchodu se zbraněmi je problematické a např. v tomto obchodu dochází k prolínání s vrstvou politické scény.
Pořadí třetí a čtvrté vrstvy bývá různé. Častěji bývají ve třetí vrstvě lidé organizující na nejvyšších pozicích velkovýrobu všeho, co lidi potřebují k životu ve vyspělých státech světa.
Vrstva politické scény je asi vrstvou nejzajímavější, hodně lidí vývoj a změny této vrstvy sleduje. Popisovat, jak si vydělávají peníze politici, by bylo nošením dříví do lesa.
Poznamenat je nutné to, že je dobré důkladně zvažovat, kdy je správné dbát na dodržování tradic, kdy je to na nic a kdy je to hloupost. Uvedu příklad: Vydáváte vědecký časopis v normální papírové podobě 2x ročně 50 let. Doba se mění, náklady rostou, technika letí dopředu, přejdete na elektronickou podobu časopisu a zachováte 50tiletou tradici půlročního vydávání při možnosti zařazovat nové odborné články Vaší vědy do časopisu denně. Dodržíte tradici za cenu toho, že zpomalíte předávání informací o Vaší vědě v průměru o ¼ roku.
Organizace mocenské struktury správy současného světa je popsaná dost povrchně, ale pro popis potřebného směru její změny je to dostatečné.
K uvedenému je třeba dodat, že nejvyšší vrstva už mnoho let působí organizovaně v rámci jednotných pravidel. (95% globalizace) = ohromná síla zájmové skupiny spojené vztahy protkanými tradicemi, druhá vrstva (cca 70%,) třetí (cca 30%).
Dál to nemá cenu odhadovat. Připomenout je možné lidi vědy (cca 90%). (Uváděná procenta jsou vyjádřením odhadu míry globalizace příslušné specializace.)
BUDOUCNOST
Mocenská organizace spravující svět, ve tvaru ostré pyramidy, by se měla změnit tak, aby měla podobu známé hory Říp, přičemž by bylo vhodné trochu změnit pořadí, v jakém jsou nad sebou jednotlivé vrstvy organizace.
Budoucnost je popsána stručně, ale snad správně. Připomenout je možné, že se čas od času stane, že i neúmyslně náhodně odhozená sněhová koule s sebou velkou lavinu strhne.
CESTA
Stručný popis cesty, přesněji možných variant různých cest a "dopravních prostředků" uvádím jen v bodech, a to proto, aby délka článku nepřesáhla únosnou míru.
I. BODY NAVRHOVANÉ CESTY (BODY PLUS) VÝBĚR JEN TĚCH ASI NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH
1. Asi 1/3 lidí na světě má možnost spolu prakticky kdykoliv komunikovat s velkou mírou spolehlivosti a přesnosti přenášených informací.
2. Migrace obyvatelstva rok od roku narůstá. Narodit se v jedné zemi, ve druhé studovat, do třetí se přestěhovat za prací a do čtvrté za účelem dožití v důchodu, je už normální.
3. Především mladí lidé v rámci internetových sociálních sítí začínají hromadně mezinárodně komunikovat.
4. Na mezinárodní jazykovou gramotnost se klade skoro všude stále větší důraz.
5. V současnosti se umí cca 5 % lidí bezprostředně domluvit v rámci cca 2/3 světa.
6. Kvalita automatického překladu psaného i mluveného slova se pořád zdokonaluje.
7. Možnost cestovat se usnadňuje.
8. Množství, kvalita a rozmanitost celosvětově používaných komunikačních prostředků roste.
9. Úroveň vzdělání, vědy, výzkumu i vývoje se zvyšuje stále větším tempem v technicky vyspělé části světa.
10. Stejným tempem, kterým se vyvíjí úroveň výroby a spotřeby vyspělé časti světa, se zvětšuje rozdíl v kvalitě života lidí v jeho vyspělé a zaostalé části.
II. BODY NAVRHOVANÉ CESTY (BODY MÍNUS) V PODSTATĚ NÁHODNÝ VÝBĚR
1. Schopnosti z globálního hlediska lokálních politiků používat velmi dovedně demagogii pro realizaci jejich zájmů mají mimořádně vysokou úroveň. Příkladem může být rozdělení ČSSR, které aktéři vykládali jako završení emancipace rozdělením malého státu na dva ještě menší celky, kterým dali lokální politici příklad celému světu, jak se to má dělat a hodně lidí se s tímto "pozitivním" výkladem výsledku jejich práce ztotožnilo. Člověk, který na tom má lví podíl, spojuje výhodně svou státní funkci s propagací a prodejem své literární tvorby, krade v mezinárodním televizním přenosu, zneužívá pravomocí své funkce k tomu, aby pomáhal svým přátelům a stále dokola opakuje neuvěřitelné nesmysly, je představitelem státu, přičemž přes to všechno téměř všichni občané k němu dál vzhlíží jako k majestátu a tohoto člověka se odvažují kritizovat pouze "drzí a nevychovaní" občané.
2. Vyžaduje mnohem větší práci a úsilí něco spojit, složit, sestavit nebo vytvořit, než něco rozbít, zničit nebo rozložit.
3. Setrvačnost stereotypů jednání, postupů a postojů.
4. Tradice jsou jednoznačně minusovou položkou. Jeden příklad už je výše uvedený. Zůstávat u tradičně zaběhnutých schémat důsledně není možné v žádné době, v současnosti je to ve většině případů postoj, který může být označen slovem "zhoubný".
5. Největšími mínusy jsou ty nejvyšší vrstvy již zmíněné mocenské pyramidy. Tyto mínusy předčí všechny již uvedené, i ty mínusy, které by měly následovat a které už uvádět nebudu, protože ty poslední jsou tak velké v porovnání s předcházejícími, že se mi zdá rozumnější odhady jejich vzájemných poměrů neuvádět.
III. NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU ZMĚNY SPRÁVY SVĚTA
Podstata řešení problému potřebné změny mocenské organizace spravující svět je jednoduchá. Prostě celosvětově působící politické strany představí lidstvu své vize, jak by měla optimální správa světa vypadat. Následně v celosvětových volbách si lidé zvolí tu vizi, kterou si budou přát.
Materiálně (technicky, ekonomicky i jinak) jsou podmínky pro práci celosvětově působících politických stran již vytvořené. Podmínky pro provedení celosvětové volby v nejbližší v úvahu připadající možné době jejich konání, budou zcela určitě existovat.
Nejrychleji vzniknou celosvětově působící politické strany, když se národní a státní strany pospojují do celků vyznávajících stejné nebo podobné hodnoty a principy. Někdo by možná dal přednost stranám nově založeným, stávající se mu mohou jevit příliš prohnilé. Já osobně bych žádnou z těchto cest neupřednostňoval, protože je určitě možné obojí.
Mně osobně by se nejvíc líbila ta cesta, kterou v nedávné minulosti naznačil jeden chemik, který se napakoval na vynálezu dynamitu. Ideální by podle mě bylo, kdyby někdo dokázal přesvědčit nositele Nobelových cen a všechny další lidi, kteří byli navrženi do soutěže o udělení této ceny, že určitě hodně prospějí lidstvu, když na nějakou dobu zasednou do přípravných výborů celosvětově vznikajících politických stran, protože potom by kvalita vytvářených vizí změny organizace správy světa určitě nebyla tolik motivována snahou uspět v politickém soutěžení pomocí marketinkových a reklamních triků.
Možná v budoucnosti vznikne jako první celosvětová strana z toho zatím neurčitého seskupení Pirátů z internetu bez pravidel. Vadí mi na nich jenom to, že se zatím soustředili převážně na přerozdělování především ve svůj prospěch. Inu, tradice jsou tradice a nejlepší je učit příkladem, což neplatí jen pro vlastní děti.
GLOBÁLNÍ ORGANIZACE SPRÁVY SVĚTA
ÚSTAVA SVĚTA (POLOTOVAR)
1. Ústavní soud, prezident a parlament budou mít sídlo v největším městě světa.
2. Každý podle mezinárodních pravidel uznávaný stát bude mít právo vysílat do dvoukomorového parlamentu 6 svých občanů, a to 3 do každé komory parlamentu, přičemž může tyto své zástupce kdykoliv vyměnit, ale tuto výměnu může provádět maximálně 3 x v průběhu jednoho kalendářního roku. Časový interval mezi po sobě následujícími schůzemi komor musí být kratší než 30 dní. Mimořádné schůze komor bude svolávat předseda příslušné komory. Písemný projev vůle svolat schůzi musí podepsat nejméně 1/5 členů komory. Schůzi bude svolávat předseda příslušné komory do 3 dnů po doručení žádosti.
3. Minimální věk členů mladší komory parlamentu bude 27 let. Mladší komora parlamentu bude obdobou sněmovny v parlamentu ČR. Minimální věk členů starší komory parlamentu bude 37 let. Starší komora parlamentu bude obdobou senátu v parlamentu ČR Maximální doba, kterou může občan každého státu působit v obou komorách parlamentu, bude neomezená.
4. V demokratickém parlamentním hlasování o celosvětově platných zákonech budou mít hlasy zástupců jednotlivých států různou sílu, a to takovou sílu, která bude přímo úměrná počtu občanů jednotlivých zastupovaných států.
5. Návrhy celosvětově platných zákonů budou předkládat mladší komoře vrcholové orgány politické moci zúčastněných států, přičemž se mohou státy při předkládání návrhů celosvětově platných zákonů sdružovat. Zákony budou schvalovány prostou většinou zúčastněných členů příslušné komory.
6. Pořadí projednávání jednotlivých celosvětově navrhovaných zákonů bude v mladší i starší komoře určováno jednak podle pořadí, v němž budou návrhy předkládány, jednak podle součtu počtu občanů států, jejichž vrcholové orgány celosvětově platný návrh zákona předložily. Před schválením zákona bude mít možnost předkladatel nebo předkladatelé zákona vzít zpět předložený návrh.
7. Prezidenta světa budou volit obě komory parlamentu společně, přičemž pouze při této volbě budou mít hlasy všech volitelů stejnou sílu. Prezident bude muset mít nejméně 40 let, bude muset mít nejméně 7 let praxe ve volené, ryze politické funkci a bude volen na dobu 7 let. Funkční období bude moci prezident po úspěšné prezidentské volbě jednou opakovat. Platnost každého celosvětově platného zákona potvrdí podpisem prezident světa. Zákon, který nepodepíše, se vrátí zpět do mladší komory parlamentu a bude platit po schválení 2/3 většinou v obou komorách parlamentu.
8. Ústavní soud bude mít 12 soudců, které budou navrhovat zvolením obě komory parlamentu. 7 soudců bude navrhovat starší komora. 5 soudců bude navrhovat mladší komora. Síla hlasu předsedy Ústavního soudu bude dvojnásobná v porovnání se sílou hlasu každého z 11 zbývajících soudců. Po návrhu komory bude každého ústavního soudce schvalovat prezident. Funkční období ústavních soudců bude dlouhé 12 let a toto funkční období bude mít možnost každý ústavní soudce po opakovaném zvolení a jmenování jednou opakovat. Minimální věk ústavních soudců bude 37 let.
9. Podat návrh na řešení rozporu zákona s ústavou bude oprávněn každý stát, který podepíše tuto celosvětovou ústavu. Součástí ústavy bude např. Listina základních práv a svobod. Změna ústavy bude platná po schválení 4/5 hlasů v mladší i starší komoře.
10. Ústavu světa schválí podpisem představitelé všech států, kteří se předtím dohodnou na věcném zajištění podmínek pro práci všech výše uvedených ústavních institucí.
GLOBÁLNÍ ORGANIZACE NAŠÍ CIVILIZACE JE NEZBYTNÁ PŘEDEVŠÍM Z NÁSLEDUJÍCÍCH DŮVODŮ
  1. Lidstvo není oficiálně centrálně globálně řízeno, a proto jeho existenci ohrožuje stále větší množství různých krizí, přičemž intenzita i četnost těchto rozmanitých krizí narůstá v přímé úměrnosti s rozvojem vědy a techniky. Mezilidské vztahy je třeba přizpůsobit materiálně technické základně světa.
  2. Sortiment všeho, co lidi ve vyspělých státech světa potřebují k uspokojování svých potřeb, roste stále se zrychlujícím tempem, přičemž téměř stagnuje pokrok v mezilidských vztazích. Jinak řečeno: "Bouřlivý rozvoj vědy a techniky se dostává do stále většího rozporu s tradicemi svázaným prováděním praktické politiky, především mezinárodní." Nadneseně řečeno: Lidstvo na politické scéně řídí dav vrcholových politiků jednotlivých států, ve kterém se čas od času větší nebo menší část davu dohodne na vykřikování víceméně nejasného hesla, kterým se potom tato část davu více či méně řídí, což má ve svém důsledku zhoubný vliv na současnost i budoucnost. S malou mírou nadsázky je možné označit stávající způsob správy světa jako téměř dokonalý chaos v prožívání současnosti i v očekávané budoucnosti naší civilizace.
  3. Naše civilizace dosud nemá jednoznačnou globální centrálu, tj. zodpovědného představitele, tj. instituci nebo občana, které by mohla jiná civilizace oslovit, a to přes to, že velké množství indicií již mnoho let nasvědčuje přítomnosti jiné civilizace na naší planetě.
Pozn. č.1: V Praze se asi před rokem sešli představitelé Pirátských stran z různých států celého světa. Pirátské strany jednotlivých států se dohodly jednak na společném politickém působení v rámci Evropské unie, jednak na společném celosvětovém působení, přičemž se dohodli především společně usilovat o zachování svobody sdílení informací na internetu a společném postupu boje proti korupci.
Pozn.: č.2: Ideální by bylo, kdyby se pokud možno co nejdříve sešli vrcholoví představitelé všech celosvětově uznávaných států, dohodli se na textu celosvětově platné ústavy a po jejím stvrzení se tento celosvětově platný zákon-ústava začala plně využívat. Nejepší by bylo, kdyby 6 zástupců každého státu v celosvětovém parlamentu určily všechny státy volbou, která by se konala ve všech státech ve shodně dohodnutém časovém termínu.

GLOBÁLNÍ ZÁKONY

Uvažovat o tom, jaká by mohla být naše současnost, kdyby se v minulosti něco stalo jinak než se skutečně stalo, například: Jak by vypadala naše současnost, kdyby se nenarodil Adolf Hitler a Vladimír Iljič Lenin, nemá praktický význam. Co se stalo, nelze odestát.
Naproti tomu uvažovat o tom, jaká by mohla být naše budoucnost, kdyby se v naší současnosti něco zásadního změnilo, například: Jak by mohla vypadat budoucnost naší civilizace, kdyby se podařilo vytvořit globální organizaci správy světa, má praktický význam. Budoucnost je možné na základě poznání chyb v minulosti plánovitě připravovat.
Pozn.: Jak je možné vytvořit globální organizaci správy světa zdola, je popsáno v části článku SOUČASNOST A CESTA DO BUDOUCNOSTI. Jak je možné vytvořit globální zprávu světa shora, je popsáno a vysvětleno v části článku GLOBÁLNÍ ORGANIZACE SPRÁVY SVĚTA. Optimální a nejrychlejší by bylo, kdyby se centrální organizace správy světa plánovitě připravovala současně zdola i shora a oba způsoby její plánovité přípravy se při vytváření centrální správy světa prolnuly. Příklady zákonů, které by mohla centrála globální správy světa, tj. světový parlament s prezidentem a dalšími celosvětovými institucemi projednat a schválit, jsou následující:
ZÁKON O SJEDNOCENÍ SVĚTOVÉHO ČASU
Jako první globální zákon by bylo vhodné z hlediska symboliky převratné kvalitativní změny, kterou by centrální globální organizace světa rozhodně byla, vypracovat, předložit, projednat a schválit zákon o sjednocení světového času, a to proto, že by se jednalo o velmi jednoduchý zákon, který by významným způsobem zvýšil efektivitu práce v řadě činností, kterými se lidé na celém světě zabývají.
ZNĚNÍ ZÁKONA: V čase 00.00 hod. 1.1. 2015 středoevropského času si všichni lidé na celém světě nařídí čas na svých hodinkách, mobilních telefonech a všech dalších časoměrných přístrojích na hodnotu 00.00 hod., čímž přestane platit rozdělení světa do 24 časových pásem a všichni lidé na celém světě se začnou řídit celosvětovým sjednoceným časem.
Pozn.: Přechod na celosvětový sjednocený čas bude samozřejmě nutné technicky připravit, tj. např. určit předem v kolik hodin bude začínat pracovní doba v jednotlivých státech, ve kterých hodinách budou mít otevřeno obchody, bude nutné připravit, tj. napsat a vydat nové jízdní řády pro všechny dopravní prostředky atd. V těch státech, ve kterých si budou chtít zachovat letní a zimní čas, budou moci při respektování sjednoceného světového času tuto zvyklost zachovat, a to změnou začátků pracovní doby v těch odvětvích hospodářství, ve kterých to bude mít z hlediska energetiky význam apod.
Argumentovat proti sjednocení světového času např. tradicí a zvykem lidí vstávat v tzv. "ranních hodinách" tj. mezi 5. a 9. hod. je možné, ale je velmi pravděpodobné, že si lidé rychle zvyknou a budou považovat za samozřejmé, že u nich jsou "ranní hodiny" např. mezi 17. a 21. hod.
ZÁKON O ZÁKAZU BANKOVNÍHO, OBCHODNÍHO A NĚKTERÝCH DALŠÍCH TAJEMSTVÍ
Živnou půdou pro organizátory korupce a podvodů je utajování toků peněz ve všech oblastech národního i mezinárodního hospodářství. Míra podvodů a korupce je přímo úměrná míře utajení toho, kdo, kdy, od koho a kolik peněz a za co dává nebo bere. Skutečná cena, tj. hodnota veškerého zboží apod., které si obchodníci a další lidé pomocí peněz směňují, je určována v tržním hospodářství tržními mechanismy s tím větší chybou, čím více se tolerují podvody a korupce ve všech oblastech života společnosti.
PODSTATA ZNĚNÍ ZÁKONA: Veškeré informace o tom, kdo, kdy, od koho, kolik peněz a
za co dostává nebo dává, tj. jaké jsou finanční toky peněz ve všech finančních, obchodních i výrobních organizacích státních i soukromých, budou zveřejňovány na příslušných internetových stránkách, které budou mít povinnost všechny uvedené organizace soustavně aktualizovat, přičemž zveřejňování všech peněžních transakcí (toků peněz-penězovodů) bude povinné pro každou z uvedených organizací, jejíž roční obrat překročí zákonem stanovený minimální limit. Porušování tohoto zákona bude přísně trestáno.
ZÁKON O NAHRAZENÍ VŠECH JEDINEČNÝCH MĚN JEDNOTLIVÝCH STÁTŮ JEDNOTNOU SVĚTOVOU MĚNOU, KTEROU BUDE NAPŘ. KORUNA
Podstata uvedeného zákona je zřejmá z jeho názvu. Rozmanitost měn na celém světě usnadňuje organizátorům podvodů a korupce beztrestně páchat jejich odsouzeníhodnou činnost. Dovedete si představit, kolik zbytečné práce odpadne ve všech peněžních ústavech až přestanou existovat všechny směnárny atd., když na celém světě budou mít všichni lidé v peněženkách stejné barevné papírky? Dovedete si představit, jak se usnadní a zmenší objem práce všech spekulantů na burzách, všech ekonomů, plánovačů, statistiků, prognostiků a lidí pracujících v podobných profesích? Představte si, jak výhodné bude platit na celém světě stejnými penězi a jak na celém světě stoupne nezaměstnanost a bude nutné současně vypracovat projednat a schválit i některý z následujících zákonů:
ZÁKON O PRACOVNÍ DOBĚ ( 1. VARIANTA)
Pracovní týden bude mít 4 po sobě následující pracovní dny, pondělí, úterý, středa a čtvrtek, po kterých budou následovat 3 dny volna, pátek, sobota, neděle.
ZÁKON O PRACOVNÍ DOBĚ (2. VARIANTA)
Délka jedné pracovní směny může být maximálně 6 hodin.
ZÁKON O PRACOVNÍ DOBĚ (3. VARIANTA)
Současně bude platit 1. i 2. varianta zákona.
Pozn.: Navrhované zákony snížením fondu týdenní pracovní doby zvýší nabídku volných pracovních míst a nezaměstnanost bude minimální. Varianta č.1 zákona o pracovní době zvýší fond pracovních míst o 1/5 stávajícího fondu pracovních míst. Varianta č. 2 zákona o pracovní době zvýší fond pracovních míst o ¼ stávajícího fondu pracovních míst.. Varianta č. 3 zákona o pracovní době zvýší fond pracovních míst 2x.
Příklady uvedených a vytyčených globálních zákonů jsou vybrány s ohledem na to, že už v naší současnosti i někteří hodně bohatí rozumní lidé přestávají spatřovat smysl života v hromadění majetku a užívání hmotných statků a ojedinělí ekonomové už přestávají respektovat kult růstu ukazatele HDP (hrubého domácího produktu), který by měl být docílen pokud možno v co největší míře, aby se příslušné ekonomiky jednotlivých států konsolidovaly směrem do neustále rostoucího blahobytu, který je zatím většinově považován za úspěch v životě jednotlivců i celých lidských společenství.
30. května 2013
Ing. Miloslav Dědek

AKTUALIZOVANÁ TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI (první část článku)

30. května 2013 v 13:27 | Miloslav Dědek |  VĚDA A POLITIKA

TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI A PŘÍKLAD JEJÍHO POUŽITÍ

ABSTRAKT
Teorie poskytuje informaci o zcela obecné zákonitosti změn a vývoje veškeré dosud poznané i nepoznané reality ve všech formách existence hmoty a energie, tj. např. vývoje a změn dosud poznané i nepoznané živé i neživé přírody, např. vývoje jedinců i různých živočišných a rostliných druhů organizmů nebo vzniku, vývoje a změn různých vědeckých disciplín i všeobecného poznání a zkušeností ve všech oblastech činnosti lidí apod. Teorie se vztahuje na veškeré dění v minulosti, současnosti i budoucnosti Znalost uvedené teorie usnadňuje racionální řešení libovolně zvoleného problému.
Klíčová slova: atomie, reálatomie, skutečnost , reálskutečnost, působení, reálpůsobení.
ÚVOD
Každá jazyková soustava vždy vykazuje určitou míru nedostatků z hlediska jednoznačnosti komunikace. Proto, aby informace uvedené v článku byly pokud možno srozumitelné a přesné, nebylo možné pro každý zatím nepoužívaný pojem definovat nové slovo. V případech, kdy se význam běžně používaného slova málo odlišuje od významu tohoto slova použitého při popisu a vysvětlení podstaty vševývoje reálskutečnosti, je význam takového slova v článku pokud možno přesně popsán. Nedostatky v definicích nově zavedených slov jsou nahrazeny větším množstvím příkladů.
Podstata teorie vševývoje reálskutečnosti je v článku označována zkratkou PVR.
VŠEVÝVOJ
Slovem vševývoj je označován např. veškerý vývoj a změny všeho možného i nemožného, co se vyskytovalo, vyskytuje nebo bude vyskytovat v komplexu živé i neživé přírody. Slovem vševývoj jsou označovány vývoj a změny jednotlivých organizmů, vývoj a změny všech živočišných i rostlinných druhů organizmů, vývoj a změny nejrůznějších společenství organizmů, vývoj a změny různých vědeckých nebo technických oborů např. vývoj a změny struktury a atmosféry naší planety apod.
Slovo vševývoj významově zahrnuje slova: vznik, vznikání, vývoj, vyvíjení, změny, proměny, záměny, výměny, průběh, probíhání, trvání, setrvání, přetrvávání, zanikání, zánik apod., a to podobně jako slovo činnost významově zahrnuje slova: vaření, psaní, přemýšlení, apod.
Stejně jako slovo vševývoj jsou všechna tučně vyznačená slova v následujícím textu používána výhradně v popsaném a vysvětleném významu.
VNÍMÁNÍ A POCIŤOVÁNÍ
Slovy vjemový orgán je označován každý zrakový, sluchový, čichový nebo jiný orgán kteréhokoliv organizmu, jehož prostřednictvím získává organizmus informace o něčem v jeho okolí.
Každá informace vjemových orgánů je označována slovem vjem. Jednoduché informace jsou o něčem ve svém okolí schopné přijímat nejjednodušší nebuněčné organizmy. Naproti tomu jsou nejvyspělejší dosud známé organizmy schopné přijímat současně několika svými vjemovými orgány ze svého okolí rozmanité, komplikované a obsáhlé soubory informací.
Činnost vjemových orgánů je označována jako vnímání.
Slovy pocitové ústrojí je označováno každé vnitřní ústrojí vyspělých druhů organizmů, které zprostředkovává organizmu informace o stavu některých jeho vnitřních orgánů, různých vnitřních funkcí organizmu, o tom jakou polohu má organizmus v prostoru, jakou polohu vůči organizmu zaujímají jeho pohybová ústrojí apod.
Slovem pocit je označována každá informace o stavu organizmu. Pocity jsou např. hlad, bolest, únava, ospalost apod. Pocity jsou také různé emocionální stavy, např. strach, zlost nebo radost. Některé pocity jsou ve větší nebo menší míře ovlivňovány vůli organismu, ale jsou i pocity zcela nezávislé na vůli organizmu.
Činnost pocitových ústrojí je označována jako pociťování.
SKUTEČNOST
Pro popis PVR je nezbytné určit, v jakém významu je používáno slovo skutečnost.
Jediným, jednoznačně srozumitelným příkladem, jehož pomocí lze přesně popsat, co je v následujícím textu označováno slovem skutečnost, je Vaše skutečnost.
Do této Vaší skutečnosti patří vše, co právě v těchto okamžicích vnímáte a pociťujete, tj. např. zvuky, které slyšíte, slova vět textu, které čtete, a všechno ostatní, co před sebou vidíte, všechny myšlenky vyjádřené ve větách čteného textu, které vstupují do Vaší skutečnosti, což lze přesněji popsat jako slovy vyjádřené představy, které vytváří Vaše představivost. Do Vaší skutečnosti patří v těchto okamžicích i všechny vzpomínky, které se Vám z Vaší vůle nebo nezávisle na Vaší vůli vyčleňují z Vaší paměti, všechny při tom Vámi vytvářené představy všeho, co si třeba právě v souvislosti s tímto čteným textem chcete a dokážete představit. Kromě představ, které si právě teď vytváříte, se mohou ve Vaší skutečnosti objevovat i představy zcela nezávislé na Vaší vůli.
Vaše skutečnost se prakticky nikdy nemůže zcela osvobodit od vnitřních pocitů, které Vás provázejí celý život.
Ve Vašich představách se může vyskytnout všechno, co se vyskytlo, proběhlo, odehrálo ve Vaší skutečnosti v minulosti, a co se zcela nerozplynulo ve Vaší paměti, a to počínaje mlhavými představami vjemů z nejstarších okamžiků zapamatované minulosti Vašeho dětství a konče možná ještě přetrvávajícími pocity, jasnými představami a čerstvými vjemy z předcházejících okamžiků.
Ve Vaší skutečnosti se může vyskytnout např. představa některé činnosti vykonávané v minulosti nebo činnosti, která se v minulosti uskutečňovala pouze ve Vašich představách.
Ve Vaší skutečnosti se mohou vyskytnout také ve Vaší paměti uchované, více či méně konkrétní nebo abstraktní, realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného.
Ve Vaší skutečnosti můžete např. vidět a vnímat Vaší levou ruku obracející stránku textu, přičemž můžete hmatem vnímat povrch této stránky.
Ve Vaší skutečnosti můžete vidět např. Vaší pravou ruku držící mezi prsty pero, přičemž můžete pociťovat polohu ruky i se zavřenými očními víčky. Mžikové zavírání očních víček můžete ve Vaší skutečnosti vnímat a pociťovat i v úplné tmě.
Ve Vaší skutečnosti se mohou vyskytnout představy, které se týkají Vaší budoucnosti, kterou plánujete, připravujete, očekáváte nebo předvídáte. Představy budoucnosti můžete ve své skutečnosti pozměňovat, doplňovat nebo je zcela změnit.
Ve Vaší skutečnosti se mohou objevovat více či méně realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného v libovolném čase vševývoje.
Zatímco vševývoj nepřetržitě trvá, Vaše skutečnost se pomalu rozplývá, ztrácí, mizí, když usínáte, nebo okamžitě zmizí, např. když náhle upadnete do bezvědomí. Když spíte, objevuje se Vaše skutečnost ve snových fázích Vašeho spánku. Ve snu probíhá ve Vaší skutečnosti zdánlivě chaotická tvorba představ skládaných z útržků vzpomínek, zkresleně pociťovaných pocitů a zkresleně vnímaných vjemů Vašeho okolí, přičemž tvorbu těchto snových představ můžete Vaší vůlí ovlivňovat jen výjimečně v malé míře při přechodu spánku do bdělého stavu.
Všechny dílčí procesy probíhající ve skutečnostech lidí, např. pociťování tepla, vnímání zvuků, zrakové vnímání apod., probíhají v různých kombinacích současně, přičemž intenzita jednotlivých dílčích procesů se mění, bývá značně nevyrovnaná a vůlí ve větší míře málo ovlivnitelná.
Ve skutečnostech lidí se nemohou vyskytovat tak přesné a podrobné představy pachové, obrazové nebo sluchové, které se zřejmě vyskytují ve skutečnostech některých šelem a dravců, u kterých se vyvinuly vjemové orgány mnohem dokonalejší v porovnání s vjemovými orgány lidí.
Ve skutečnosti člověka s vrozenou úplnou hluchotou, podobně jako ve skutečnostech těch druhů organizmů, u kterých se nevyvinuly sluchové vjemové orgány, se nemohou vyskytovat představy zvuků. Ve skutečnosti člověka, který se narodil úplně barvoslepý, se vyskytují v jeho představivosti jen černobílé představy.
Poměrně přesnou představu je možné si vytvořit o tom, co se v některých chvílích děje ve skutečnostech lidí, které dobře známe. Snadno si lze představit, že na rozdíl od nás může být skutečnost některého člověka v něčem ochuzena. Obtížnější je si představit, že skutečnost některého člověka je v něčem jiná, odlišná, že může obsahovat oblasti, které se v naší skutečnosti nevyskytují, oblasti, o kterých si neumíme vytvořit ani neurčitou mlhavou představu.
Někdy si lze poměrně snadno vytvořit představu o skutečnosti živočicha, přestože se jeho organizmus výrazně odlišuje od organizmu člověka. Lze si například poměrně snadno představit, co asi vidí sova, která se na nás dívá skrz pletivo klece v zoologické zahradě. Naproti tomu je téměř nemožné vytvořit si konkrétní reálnou představu o tom, jak vidí své okolí ty druhy ptáků, které mají oči umístěné přibližně v jedné ose po stranách hlavy.
Pokud se někdo rozhodne vytvořit si ve své představivosti představu o tom, jak vidí své okolí například slepice, musí vzít v úvahu nejen umístění očí na slepičí hlavě, ale i to, že slepičí oči jsou značně vypouklé, což má souvislost s jejich velkým úhlem zorného pole.
Člověk se zrakovými vjemovými orgány slepice, který by uměl tyto zrakové vjemy vnímat slepičím způsobem, by mohl bez otáčení hlavou sledovat současně téměř celé své okolí kolem sebe, nad sebou i pod sebou.
Pro popis a vysvětlení PVR je význam slova skutečnost dostatečně určen předcházejícími příklady
REÁLSKUTEČNOST
Slovo reálskutečnost je používáno v mnohonásobně širším významu než je běžně používané slovo "skutečnost". K vytvoření přesné představy o významu slova reálskutečnost je nutné si vytvořit přesnou představu významu slov ideální organizmus.
Ideální organizmus má neomezeně dokonalé vjemové orgány a intelekt, je schopný vnímat všechno, co bylo, je a bude, v dosud známém prostoru i za jeho hranicemi.
Ideální organizmus je schopný vnímat cokoliv, kdekoliv, a to tak, že to může vnímat neomezeně směrem k drobným podstrukturám sledovaných objektů a neomezeně i směrem k velkým nadstrukturám sledovaných objektů, a to vše v libovolně dlouhém časovém intervalu.
Pozoruje-li ideální organizmus živý organizmus, potom může bez omezení vnímat všechny jeho fyziologické funkce v libovolně malých podrobnostech.
Uvedený ideální organizmus může např. vnímat podrobnosti neomezeně malých objektů v nekonečně velké vzdálenosti. Ideální organizmus může např. do neomezeně malých podrobností vnímat strukturu člověka včetně všech jeho fyziologických funkcí, které se projevují např. abstraktním myšlením.
Význam slova reálskutečnost: Reálskutečnost je všechno to, co může vnímat popsaný ideální organizmus.
ATOMIE
Atomie je fragment reálskutečnosti, který může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou skutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat (člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod.) tak, že se mu jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, sestava, řetězec, shromáždění, spolčení apod., přičemž vnímání, pociťování i představování může v představivosti organizmu probíhat současně.
PŔÍKLADY ATOMIÍ
Největší atomie, které můžeme dnes celé z jedné strany pozorovat, jsou nejvzdálenější skupiny galaxií. Tato mimořádně velká hnízda galaxií jsou nejvzdálenější pozorovatelné atomie, které jsou v dosahu současných pozorovacích přístrojů. Tyto nejvzdálenější pozorovatelné atomie vymezují prostor Metagalaxie, která je největší dosud známou atomií, pozorovatelnou z jejího středu.
Atomie jsou písmena, slova, věty a je jedno, jsou-li napsaná nebo vyslovená. Atomie jsou také různé písemnosti, např. dopisy, noviny, časopisy, knihy nebo jiné nosiče informací. Atomie jsou tóny, akordy, hudební skladby nebo noty, boty, kalhoty atd. Atomie jsou voda v hrnci i kapka deště. Atomie jsou všechny předměty vyskytující se v přírodě i ve světě lidí.
Atomie jsou všechny organizmy živočišného i rostlinného původu, přičemž tyto organizmy mají strukturu složenou z rozmanitých podstruktur atomií.
U organizmů živočišného původu, u kterých se vyvinula skutečnost, je skutečnost atomií jejich struktury.
Atomie jsou různá společenství organizmů živočišného původu, např.: tlupa paviánů, smečka vlků, stádo bizonů, kmen indiánů, stát občanů, politická strana, klub poslanců v poslanecké sněmovně nebo v senátní komoře parlamentu České republiky, společenství členů stavebního bytového družstva, společenství redaktorů Redakčního kruhu Filosofického časopisu vydávaného Filosofickým ústavem Akademie věd České republiky v Praze, Svaz včelařů, armáda vojáků, parta zlodějů, apod.
Atomie jsou rovněž různá seskupení organizmů rostlinného původu, např. Boubínský prales, záhon cibule na zahradě nebo pole cukrové řepy.
PŘÍKLADY ATOMIÍ PŘEDSTAV I.
Jako příklady atomií představ je možné uvést všechny představy výše uvedených příkladů atomií. Jedná se vesměs o atomie, tj. fragmenty reálskutečnosti, se zcela zřetelnou materiální podstatou. Příkladem atomie představy, tj. fragmentu reálskutečnosti, která nemá zcela zřetelnou materiální podstatu, může být ve fyzice používaná představa ideálního plynu, jehož atomy nebo molekuly mají ve výpočtech nulový objem a mezimolekulové interakční síly se ve výpočtech považují za neexistující. Příklady atomií představ, postrádajících téměř úplně zřetelnou materiální podstatu, mohou být představy elementárních částic s nulovou hmotností nebo fantazijní představy pohádkových bytostí, které mohou vyčarovat zlato, stát se neviditelnými apod.
Z uvedené definice reálskutečnosti vyplývá, že všechny atomie , tj. i atomie všech představ, mají příslušnou, zcela jednoznačnou, určitou materiálovou podobu, kterou bude pravděpodobně možné někdy v budoucnosti jednoznačně popsat a určit. Atomie, která nemá materiálovou podobu, neexistuje.
REÁLATOMIE
Reálatomie je fragment reálskutečnosti, který se ideálnímu organizmu jeví jako prostorově, časově, nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, shromáždění, soustava, řetězec apod.
Jako příklady reálatomií mohou posloužit všechny výše uvedené příklady atomií. Podmnožina atomií je nepatrnou částí nekonečné množiny reálatomií.
MYŠLENÍ
Odhlédneme-li od terminologicky bezbřehé psychologie myšlení, potom lze stručně popsat to, co probíhá ve strukturách nejvyspělejších dosud známých druhů organizmů se skutečností následujícím způsobem:
V bdělém stavu v průběhu prožívání normálního dne vnímá zdravý a dospělý organizmus se skutečností velké množství atomií ve svém okolí prostřednictvím svých vjemových orgánů, přičemž drtivá většina vjemů těchto atomií je již v atomiích představ včleněna v jeho paměti, přitom vjemy neznámých zajímavých atomií v jeho okolí včleňuje organizmus jako atomie představ do své paměti a některé známé a zajímavé atomie v jeho okolí opakovaně vnímá a jejich atomie představ ve své paměti obnovuje, doplňuje, upřesňuje apod., tj. připomíná si je (např. zámožný občan technicky vyspělého státu vnímá velké množství atomií představ prostřednictvím atomií III. signální soustavy, tj. prostřednictvím pohyblivých obrazů doprovázených atomiemi II. signální soustavy).
Ve své skutečnosti může organizmus operovat vnímanými a pociťovanými atomiemi, např. používáním svého pohybového ústrojí (dospělý člověk může např. prostřednictvím atomií I., II. a III. signální soustavy operovat i atomiemi, ve kterých je atomií jejich struktury). Organizmus může dále operovat atomiemi představ některých vnímaných a pociťovaných atomií a dále může operovat atomiemi představ, které si vyčlení ze své paměti.
Organizmus může provádět všechny uvedené operace současně, každou z nich zvlášť nebo jen některé v různých kombinacích.
Člověk nemá orgán, který by mu umožňoval bezprostředně vnímat změny a sled představ v jeho představivosti, a to podobně jako je nemožné bezprostředně kontrolovat práci vrcholového kontrolního orgánu státní správy. Podobně jako je možné práci vrcholového kontrolního orgánu státní správy s časovým odstupem zkontrolovat prostudováním záznamů kontrol, které provedl, může člověk ve své představivosti prostudovat změny a sled představ, které se v jeho představivosti uskutečnily a které jsou včleněné v jeho paměti.
PŮSOBENÍ
Působení mezi atomiemi může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou skutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat (člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod.) tak, že se mu jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání, vztah, ovlivňování apod. mezi atomiemi, přičemž vnímání, pociťování i představování může v představivosti organizmu probíhat současně.
Vznikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat spojováním atomií do obvykle větší struktury atomie, včleňováním jedné nebo více atomií do struktury obvykle větší atomie, vzájemným prolínáním atomií, vzájemným promísením atomií, srážením atomií, skládáním atomií, smršťováním atomií, soustřeďováním atomií, slučováním atomií, shromažďováním atomií, řetězením atomií apod. Zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat rozdělováním struktury atomie na obvykle menší atomie, vyčleňováním jedné nebo více atomií ze struktury obvykle vetší atomie, rozplýváním struktury atomie, rozpouštěním struktury atomie, rozpínáním struktury atomie, rozpojováním struktury atomie, rozkládáním struktury atomie, rozbíjením struktury atomie, rozcházením struktury atomie, rozháněním struktury atomie apod. Vznikání a zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat také prostřednictvím, zprostředkováním, pomocí, působením apod. jiných atomií. Různé varianty vznikání a zanikání působení mezi atomiemi mohou probíhat současně v různých kombinacích. Působení mezi dvěma atomiemi lze rozlišovat na jednostranné, oboustranné.
PŘÍKLADY PŮSOBENÍ
Působení mezi atomiemi může trvat různě dlouhou dobu. Např. už hodně dlouhou dobu existuje Metagalaxie, která má strukturu obsahující velké množství rozmanitých těles, která na sebe vzájemně působí gravitačními a odstředivými silami. Sluneční soustava je nepatrnou atomií Metagalaxie a tělesa v její struktuře jsou rovněž spojena působením gravitačních a odstředivých sil. O vzniku působení mezi atomiemi Metagalaxie existují zatím pouze různé teoretické představy. Naproti tomu v nepatrných časových intervalech může probíhat oboustranné působení při srážkách elementárních částic mikrosvěta. Text, který člověk čte, působí jednostranně na člověka, ale člověk na text nepůsobí, pokud si např. nezačne do textu psát poznámky. Stroj na krájení salámu působí jednostranně na šišku salámu tak, že ji rozkrájí na tenké plátky, pomineme-li to, že se stroj při jeho působení na salám opotřebovává, např. se otupuje jeho kruhový nůž. Tři lidé na sebe vzájemně působí mluvením při diskusi, ale mohou na sebe vzájemně působit také tak, že se začnou vzájemně prát. Cihly, z nichž je postavena zeď, jsou mezi sebou spojeny pevným působením malty, která s nimi tvoří strukturu atomie - zdi. Neurony v mozkové tkáni, propojené výběžky svých nerovových vláken, na sebe vzájemně působí prostřednictvím nervových impulzů.
Existenci působení mezi organizmy se skutečností prostřednictvím nenásilné jasné představy požadované činnosti (Liter. č. 4, str. 175, 211, 214.) mohu potvrdit v těch případech, kdy je pokusný organizmus se skutečností vidět a je ve vzdálenosti do 20 m. Asi před 40 lety jsem mnohokrát prováděl pokusy s uvedeným působením, které byly asi v 60 % úspěšné. U dětí předškolního věku byla úspěšnost pokusů s uvedeným působením asi 80 %, u psů asi 30 %.
Při fotbalovém utkání na sebe oboustranně působí dvě jedenáctky fotbalistů. V předvolební kampani působí politické strany převážně jednostranně na občany státu, přičemž obvykle působí také vzájemně mezi sebou. Armády znepřátelených států na sebe působí například ve válce o území. Příkladem neobyčejně obsáhlého, komplikovaného, složitého a rozmanitého působení je komplexní působení mezi lidstvem a světem, ve kterém lidstvo žije jako atomie jeho struktury.
PŘÍKLADY ATOMIÍ PŘEDSTAV II.
Jako další příklady atomií představ je možné uvést všechny výše uvedené příklady působení, které se vesměs mohou vyskytovat výhradně v představivosti lidí.
V představivosti organizmů s málo vyvinutou skutečností, tj. především s málo vyvinutými vjemovými orgány a představivostí, žijících např. téměř v úplné tmě někde v hlubinách oceánů, se mohou vyskytovat jen velmi jednoduché atomie chuťových a hmatových představ a atomie představ působení se u nich zřejmě nevyskytují. Zcela určitě se atomie představ působení vyskytují v představivosti primátů a s velkou pravděpodobností i u dalších druhů organizmů s dobře vyvinutou skutečností.
V představivosti lidí se mohou vyskytovat atomie řetězců na sebe navazujících představ, např. představa řečnického projevu politika, kterou má politik připravenou před projevem k občanům shromážděným na Václavském náměstí v Praze. V představivosti lidí se mohou vyskytovat atomie komplikovaných a složitých seskupení představ, např. seskupení představ Einsteinovy obecné teorie relativity, představa výše uvedeného ideálního organizmu nebo představa boha a svaté trojice: "boha otce", "boha syna" a "ducha svatého" v křesťanském náboženství. Příkladem složitější logicky uspořádané soustavy atomií představ může být i v tomto článku popisovaná a vysvětlovaná teorie vševývoje reálskutečnosti.
K atomiím představ je možné poznamenat, že veškerá komunikace představ mezi lidmi se uskutečňuje prostřednictvím rozmanitých, nepřetržitě se vyvíjejících komunikačních prostředků. Přitom drtivá většina komunikovaných představ má formu v různé míře kombinovaných řetězců a seskupení představ, tj. v podstatě v různé míře kombinovaných "vyprávění příběhů" a "popisů stavů". Přitom jsou atomie představ, jejich řetězce i seskupení vždy komunikovány tak, že racionalita informací je v různé míře a poměru zkreslena fantazií, emocionalitou a použitou komunikační technikou.
ABSTRAKTNÍ MYŠLENÍ
Struktura nejvyspělejších dosud známých organizmů se skutečností obsahuje atomii paměti, atomii vůle a atomii představivosti.
Strukturu paměti popisuje jedna starší fyziologická teorie paměti organizmů s centrální nerovovou soustavou. Tato teorie je v současné době pravděpodobně už potvrzena přímým pozorováním (měřením) nebo bude potvrzena v blízké budoucnosti.
Podle této teorie má paměť podobu různě intenzivních, různě dlouhých a různě tvarovaných nervových impulzů, které neustále obíhají paměťovými smyčkami nervových vláken, tvořených výběžky rozmanitých paměťových neuronů.
Podobnou strukturu jako paměť organizmů s vnitřní skutečností má i jejich vůle a představivost.
Působení uvedených atomií ve struktuře organizmů se skutečností lze popsat pomocí následujícího příkladu:
Nervové impulzy z pocitového ústrojí putují nervovými vlákny do vůle organizmu. Po včlenění nervových impulzů z pocitového ústrojí do vůle organizmu se z vůle organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do paměti organizmu. Po včlenění nervových impulzů do paměti organizmu se z paměti organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do představivosti organizmu. Včleněním nervových impulzů do představivosti organizmu vznikne v představivosti organizmu nejméně jedna představa, např. představa požírání potravy u organizmu pociťujícího hlad.
Příklad tvořivého abstraktního způsobu myšlení člověka lze zjednodušeně popsat tak, že člověk svou vůlí může působit na svou paměť, která působením na jeho představivost v jeho představivosti vytvoří představy. Na svou představivost může člověk dále působit svou vůlí tak, že z paměti vyčleněné představy v jeho představivosti na sebe nechá vzájemně působit, čímž může vzniknout v představivosti člověka dosud neznámá představa, kterou může člověk působením vůle včlenit do své paměti.
Existence dosud neznámé představy v paměti člověka může mít za následek to, že člověk svou vůlí začne působit na paměť a řetězce dalších atomií v jeho struktuře tak, že vytvoří vynález, originální umělecké dílo, vědeckou teorii apod.
REÁLPŮSOBENÍ
Poslední slovo, jehož význam je pro popis podstaty PVR nezbytné popsat a vysvětlit, je slovo reálpůsobení. Reálpůsobení mezi reálatomiemi se jeví ideálnímu organizmu jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání. vztah, ovlivňování apod. mezi reálatomiemi.
Jako příklady reálpůsobení mezi reálatomiemi mohou posloužit všechny výše uvedené příklady působení mezi atomiemi. Podmnožina působení mezi atomiemi je nepatrnou částí nekonečné množiny reálpůsobení mezi reálatomiemi.
PODSTATA TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI

Podstata vševývoje reálskutečnosti spočívá v tom, že se uskutečňuje vznikáním, průběhem a zanikáním reálpůsobení mezi reálatomiemi.

Literatura
1. Druga R. a Petrovický P. (1989): Anatomie centrálního nervového systému, Fakulta všeobecného lékařství, Univerzita Karlova v Praze.
2. Funda O. A. (2009): "Filosofické tázání ve shodě se skutečností - ale jak poznat, co je skutečnost? Otazník nad filosofií." Filosofie dnes (1): 7 - 33.
3. Materna P. , Kmuníček V. (2011) "Pojmy aneb co bylo dříve" Filosofický časopis, číslo (7) 733 - 747.
4. Kafka B. (1947) Nové základy experimentální psychologie, Duševědné výzkumy a objevy, nákladem autora-tiskem Al. Kubáskové v České Skalici.
5. Hyne S., Klinerová V. (2010) "Neurobiologie paměti" Československá fyziologie (2) 44-47
PŘÍKLAD POUŽITÍ TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI
(JAKO PŘÍKLAD POUŽITÍ TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI JE ZVOLENO ŘEŠENÍ PROBLÉMU NEOBYČEJNĚ ROZSÁHLÉHO, KOMPLIKOVANÉHO A SLOŽITÉHO PŮSOBENÍ MEZI LIDSTVEM A SVĚTEM, VE KTERÉM LIDSTVO ŽIJE JAKO ATOMIE JEHO STRUKTURY)

Kam dál